úterý 11. listopadu 2014

Moudrost tříletého guru

Dostala se ke mě listpadová Marianne s článkem Moudrost tříletého guru, ve kterém jeho autorka Karolína Kamberská popisuje, z čeho bychom si u malých dětí měli vzít příklad. Třeba se umět ozvat, když nás někdo naštve a pak zase na křivdu hezky rychle zapomenout, protože svět je příliš zajímavé místo na to, abychom ztráceli čas nekonečným rozjímáním nad vlastním neštěstím. A taky bychom v pravou chvíli měli umět říct ne a nemít z toho výčitky svědomí. Je to v zájmu zachování našeho vlastního zdraví! Další lekce se týkají přátelství a vztahů vůbec. Malé děti se bez okolků pustí do hry s kýmkoliv, kdo je zrovna k mání. "Jasně že se někdy ukáže, že tenhle andělsky vypadající chlapeček je úrevít, co krade lopatičky, a je třeba přátelství ukončit. Ale nejdřív demokraticky dostane stejnou šanci jako všichni ostatní." S tím souvisí i předsudky, které máme vůči ostatním, kteří zrovna na první pohled nevypadají jako naše krevní skupina. Ochuzujeme se tím ale možná o zajímavá přátelství. Když ale někoho opravdu nemůžeme vystát, proč předstírat opak? Děti si s něčím takovým taky hlavu nelámou. S postřehy v článku rozhodně souhlasím. Snad bych ještě dodala radost z maličkostí. Co vy, souhlasíte? A je ještě něco jiného, co jste se od svých ratolestí naučili?

6 komentářů:

  1. Souhlasím, hlavně s tím "na křivdu hezky rychle zapomenout" To dospěláci fakt neumí a občas se u svého dítětě divím, že dokáže zapomenout za půl minuty.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To je pravda. Možná že jsou smířeni s tím, že se jim všechno nevyplní a na svých přáních pak tolik nelpí. Drží se buddhistického moudra, že jenom ten, kdo nic neočekává, je opravdu šťastný...

      Smazat
  2. Tak to je pěkné zamyšlení. Mně se líbí jejich upřímnost, ale nevím, jak by to mezi námi dospěláky vypadalo, kdybychom si říkali smrdíš, co to máš za pupínky, to je hnusný apod :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To se mi taky líbí, i když není reálné se tím tím řídit napořád.

      Smazat
  3. Já jsem se od dítěte naučila, jak důležité je ze všeho nejdřív uspokojit fyzické potřeby. Když je mi zima, horko, mám hlad, žízeň nebo se mi chce čůrat, prostě si nemůžu bezstarostně hrát!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak. Já k obstojnému fungování taky potřebuju jistý komfort. A v zájmu všech si ho snažím zajistit.

      Smazat