Sto dvacet tři týdnů

Na oslavě v obchodě Hugo chodí bos, o které jsem vám psala tady, jsem dostala krásný retro krasohled. Půjčila jsem ho Erwínovi na dnešní focení. Párkrát si s ním už hrál, ale intelektuálně ho krasohled přeci jenom ještě trochu převyšuje. Aspoň se s ním trochu poválel a zatrucoval. Jinak mě ale svým vývojem pořád překvapuje. Minulý týden jsme byli u rodičů, kde se naučil slova a fráze jako jsou ploštice, rostlinka a sázet rajčata. Kromě toho jsme ho přeměřili a má 107 centimetrů!!! Úspěšně tak zdvojnásobil svoji porodní velikost. Nechápu! A mluví a mluví a zpívá a mluví. Pořád něco brebentí a je super mu tak nakouknout do tý jeho hlavičky. Ve školce je asi učili něco o manželství, protože už nějakou dobu občas říká, že jsem jeho žena a Typoška je jeho "nůž." Ten si nedávno po ránu posteskl, že se moc nevyspal, což Erwín kontroval veselým: "Já jo." A o víkendu při válení Typošku hladil po nose a opakoval: "Ahoj, nosíku." Najednou mu do něj ale strčil prst a prohlásil: "Chytám ryby!" Často o sobě mluví v ženském rodě a když viděl couvat auto, tak poznamenal, že "auto jede zádama." Napřeskáčku počítá do deseti a zazpívá anglicky skoro srozumitelně celou abecedu. Z písniček si poslední dobou oblíbil Já mám koně, Baa, Baa, Black Sheep a The Wheels on the Bus. Tu může poslouchat dokola hodiny, což nám (bohužel) Youtube umožňuje. A pak je to Go, go, go, gorila - refrén od písně kapely Brutus, jejíž část si nedávno Typoška nahrál na koncertě v Žatci. Erwín u toho mává rukama a hází vlasama, jak starej bigbeaťák... Je s ním prostě pořád zábava!
---
Vyparádila jsem ho do trička z Nextu s veselým nápisem Yeah!, jakože už je jaro, ale to se mi bohužel nepodařilo zachytit. I tak nám snad to jaro už zůstane!