Zatímco já si užívala se Sábou v Berlíně, Typoška natáhl Erwínovi příhodné tričko, které dostal k narození od strejdy Roziho, kterej nemá děti a tak tu novorozeneckou velikost trochu neodhadl, a vzorně se o něj celý víkend staral. Byli spolu třeba v zoologický, kde si Erwín vyprosil plyšovou sovičku, s kterou se náruživě mazlí, ale odmítl se s ní fotit. Pak byli u babí v Póčo, kde Erwín běhal po zahradě, stavěl na pískovišti bábovičky a cachtal se v minibazénku. Dokonce se na mě prý ptal a ujišťoval se, že jsem jen s tetou Sábou na výletě. V neděli si pro mě kluci přišli na nádraží a já doufala, že tatánek Erwín aspoň trochu projeví radost se shledání s maminkou. Jenže Typoška se s ním zasekl u fontánky, kde po sobě stříkali vodu, takže přivítání bylo jako obvykle vlažné. Ach jo, asi budu muset někam odjet na měsíc, aby si toho to dítě všimlo a ocenilo můj návrat...
Portrét sovičky... A možná jste si všimli nového sestřihu, který je tak trochu work in progress, podle toho, jak mi Erwín dovolí se k němu přiblížit s nůžkama.
Tak to já jsem Motýlka minulý víkend poslala na dvě hodiny samotné na kolo a na hřiště, a po jejich návratu domů jsem měla pocit, že jsme se neviděli tak měsíc! Celou mě opusinkoval a skandoval "má-ma, má-ma, má-ma" asi deset minut. Samozřejmě mi to udělalo radost. Ale vzpomínám si, že když jsem byla v září pryč na víkend, přivítání pak bylo taky takové nijaké. Jako by si ani nevšimnul, že jsem byla pryč.
OdpovědětVymazatVím, že mě má rád a jsou momenty, kdy ty svoje ručky vztahuje ke mně a ne k Typoškovi, ale i tak mi to bylo trochu líto. Máma totiž moc neskanduje. Když ale přijde táta, cupitá vzrušeně ke dveřím a vítá ho, jako by se Typoška vracel z měsíční výpravy. Moc mu to ale přeju, je to krásný pocit, když nám projevuje svoji lásku...
Vymazat