Čtvrtek byl trochu náročnější. Typoška měl na odpoledne domluvené dva kamarády na pomoc se stěhováním nábytku. Jeden už dopředu odpadl kvůli zdravotní indispozici. Já se mu naopak měla s dětmi odklidit z cesty a na den dva najít útočiště u rodičů. Na poledne jsem byla s Adélkou objednaná u doktorky, odkud jsem měla namířeno na letní párty do Nily. Tam mám v merku několik pěkných věciček do nového bytu a navíc je to odtamtud jen pár stanic tramvají do Erwínovy školky. Jenže ve středu mi ho ve školce odvzdali s neštovicemi. A to nám jaksi dost narušilo plány. Jet k rodičům nešlo a zůstat doma znamenalo, že se budeme Typoškovi plést. Prostě všechno špatně. Večer jsme Erwína namazali tekutým pudrem a čekali pekelný den. Poslední noc v našem bytečku jako lusk! A taky že jo. Ráno jsem ho omylem trochu předávkovala Fenistilem (doufám, že vás je tu víc, co nedočetli návod a poprvé denní dávku na lžíci nakapali svým dětem hezky najednou...) a posadila už ve skoro prázdném bytě před tablet. Za pár hodin se ukázalo, že boláky nejsou neštovice, ale jenom štípance od hmyzu. OK, co teď? Horečně jsem přemýšlela, kde najít v tropickém počasí chládek a zábavu pro mimino a pohádkami znaveného Erwína. Cesta k rodičům i do Nily padla. Rekordní teploty a Typoška mě přesvědčili, že to asi není úplně ideální plán. Nakonec zvítězil obchoďák. Hrůza děs, ale nedalo se nic dělat a čekalo nás několik hodin ploužení po poloprázdném obchodním domě Harfa. Před odchodem se ještě Erwín několikrát zhroutil, že nikam nechce, že se nechce stěhovat, že chce dárek, nějakou sladkost a tátu. Klasika. Teda nějaké světlé stránky to nakonec mělo. Koupila jsem Erwínovi pláštěnku, kuželky a batmanovský svítící přívěšek na klíče, z kterého pak samou radostí skoro nespal. Taky se projel (a boural) na místním autíčkovém hřišti. A proběhl na střeše. Musím uznat, že tenhle obchoďák je na děti připravenej. O Dinoparku jste už určitě slyšeli. K tomu se tu pravidlně pořádají i různé tematické akce. Jen mi prostě z principu přijde smutný, takhle s dětmi trávit čas a zvykat je chodit sem pravidelně. I když je to za kulturou. Tou totiž pravděpodobně návštěva nekončí... Už značně vyčerpaná jsem se kolem sedmé s dětmi vydala domů. Typoška si pěkně mákl a nový byt už je obyvatelný. Ještě nás čeká několik dní/týdnů/měsíců vybalování a dokupování nábytku, ale už tu můžeme bydlet. Večer jsem při usínání myslela na předchozí majitele. Na jejich první noc v novém - jimi zrenovovaném - bytě. A bylo mi smutno, protože se museli odstěhovat za smutných okolností. Uvědomila jsem si, jak se máme, že se máme, a že se často v životě stresujeme věcma, které nemají v dlouhodobém horizontu velký význam. A na to je fakt potřeba ve vypjatých chvílích nezapomínat. Přeju vám hezký a radostný víkend!
---
Fotka je z naší první společné (a značně improvizované) snídaně v novém.
Proč nic nemůžu proběhnout hladce..? :) Já zrovna balím, bydlíme v podkrovním bytě, asi padnu. Ve středu jsou tu stěhováci, jsem na to zvědavá. Držím palce, ať se krásně bydlí a ať jde vybalování od ruky. A.
OdpovědětVymazatDoufám, že balení se nakonec zdárně podařilo! Podkroví není na tyhle věci zrovna ideální... Budu sledovat tvůj blog.
VymazatHmm, neštovice :-), prima, děti se určitě potkaly v pondělí u Rosy, tak budu doufat, že je chytneme, už by to chtělo, máme 5 let a zatím nic. Krásné stěhování. Dit
OdpovědětVymazatDoufej, i když to zatím vypadá marně. Pokud je chytneme dřív než vy, nabízím je k infikaci. :)
VymazatAť se vám krásně bydlí 🙋
OdpovědětVymazatDíky! Byt je krásný, jen teď vybalit všechny ty krabice a najít místo na všechno nasyslené harampádí...
VymazatU nás také bylo zpočátku všechno špatně a všechno dopadlo nakonec dobře. Stěhování byl jeden velký omyl a frmol, ale jsem ráda, že se to celé udělalo v klidu a vše vyšlo tak, jak mělo. Možná to bylo peklo kvůli tomu, že jsme si půjčili dodávku a možná to bylo proto, že jsme si ji půjčit neměli. To už nezjistíme, hlavně že bydlíme :)
OdpovědětVymazatVšechno zlé je k něčemu dobré, že? Jak se tak hezký říká :) Třeba pro mne bylo docela dost nepříjemné v posledních letech prožívat docela dost veliké množství stresu, což se zase pak naopak vykoupilo tím "dobrým" v tom smyslu, že jsem na to našla lék jménem cbd a díky němu už konečně vím, jak řešit své problémy:) A že to jde!
OdpovědětVymazatKrásný den přeji. Ani nevíte jak vám rozumím. Ne nadarmo se říká, lepší vyhoret než se stěhovat. A mě to brzo čeká a to rovnou sem do Olomouce z vesnice a popravdě mám z toho opravdu hrůzu. Tak mi prosím držte palce.
OdpovědětVymazatTen pocit vítězství a radosti, když se stěhujete a zařizujete vlastní bydlení, si pamatuju velmi dobře. Stěhovali jsme se vloni a ještě pořád nemáme všechno pevně zařízené a vybavené. Chci to dělat postupně a s radostí. Stresu kolem stavby jsme si užili dost. Hypotéka nám trochu kazí radost z bydlení, ale máme relativně nízké úroky, tak snad nebudeme mít nikdy problém se splátkami.
OdpovědětVymazat