Máme to tu rádi. I když já mám z návštěvy vždycky trochu ambivalentní pocit. A třeba tentokrát jsem měla v místní džungli intenzivní nutkání vydat se s Erwínem za opicemi do divoké přírody, což se mi doufám jednou podaří.
Jeho zvířata - asi jako každé dítě - fascinují a neuvědomuje si tu absurditu, že jsou zavřené v kleci nebo za sklem. 
Místo etických otázek ho napadají věci trochu přízemnější...
...třeba že by chtěl být varan, protože má rád kravský nohy. :)
Já bych teda raději byla Typoškovo dítě. Na zádech by mě nosil...
...zmrzlinou krmil...
...a v blbinách podporoval.
I když být jeho ženou taky není vůbec špatný! Říkal, že jsme s Erwínem velcí štramáci a že v těch v těch pruhovanejch tričkách vypadáme jak Francouzi. Tak jsme mu za odměnu trochu zapózovali. (Já jsem si to svoje loni pořídila v opěvovaném Petit Bateau. Erwínovo je od české a výrazně dostupnější značky Duomamas. Pokud máte taky rádi proužky, mrkněte se sem.) Už se těším, až bude větší teplo a bundy a kabáty budeme moct nechat doma! ---
PS: Adélka skoro celý výlet prospala a z fotek to vypadá, jako by s námi vůbec nebyla. Na rozdíl většiny lidí, co mám na Instagramu. Tenhle víkend totiž fotkama ze zoo přímo přetékal. Co vy? Nebyli jste tam taky?
Moc vám to všem sluší a ten varan mě opravdu rozesmál. :) Musíme se do zoo zase brzy podívat.
OdpovědětVymazat