pondělí 17. července 2017

Prázdninový deník 2017 / 2. týden

Tenhle týden se pro nás s Adélkou odehrál převážně v módu dámské jízdy. Z neděle jsme všichni zůstali přes noc v Počernicích. Typoška s Erwínem ráno odfičeli za pracovními povinnostmi a my se vydaly na obhlídku nové kavárny ve vedlejší vsi.


Kavárna Kafe na dřevo je opravdový skvost, který by "v takovém zapadákově" čekal jen málokdo. Je citlivě zasazená do nově revitalizovaného zámeckého parku v Hostavicích, který nejdete taky pod názvem park Pilská. Je to úžasná kulatá prosklená budova s dřevěnými prvky. Kdybych byla o mnoho majetnější, postavila bych si někde přesně takovou chatu na víkend...

Nadchl mě taky malý, ale naprosto dokonalý detail. Po jedné straně střechou prorůstá strom! Souznění moderní architektury s přírodou tu opravdu dotáhli do zdárného konce. A co se týče návštěvy s dětmi, kromě lahodné kávy a občerstvení, je tu pro vás z obou stran kavárny přichystané dětské hřiště. A výběh v parku ve stínu stromů taky není vůbec k zahození. Pokud bydlíte někde na devítce nebo čtrnáctce (nebo co to je kolem Počernic a Hostavic za Prahy), určitě se sem musíte vypravit!

Další den jsem prala a vypravovala kluky na cestu za babí do Žatce, kam odfrčeli ve středu. My jsme si s Adélkou nastavily příjemný režim ranního hraní a domácí údržby, společného oběda s následnou procházkou, během níž si ona dala šlofíčka a já v jedné z okolních kaváren nad různými druhy kávy vyřizovala resty. Jeden den jsem se třeba vypravila do Holešovické Home Kitchen, odkud je i tahle fotka. Když se vyspinkala, trochu si tam pohrála...

...a pak jsme vyrazily na obhlídku okolí. Procházky s malými dětmi jsou dokonalým zenovým cvičením, které obnáší nutnost absolutního potlačení ega a touhy dobrat se vytyčeného cíle.


Pro ně totiž opravdu platí, že cesta je cíl. Musí prozkoumat každý detail...

...a vylézt každý schod.

Ten je samozřejmě potřeba i slézt. A pro jistotu si to ještě asi sedmnáctkrát zopakovat.

Potom je si potřeba trochu odpočinout...

...a načerpat sílu třeba ke strašení kolemjdoucích s dekou na hlavě.

Kromě zenových procházek jsem si ale třeba tenhle týden KONEČNĚ koupila páskové boty na léto! A dokonce jsem sehnala i takové, ze kterých nemusím mít černé svědomí. Věděli jste, že ZOOT má vlastní značku bot OJJU, kterou si nechává (za férových podmínek) šít ve Španělsku? Já jsem si koupila tyhle, další parádní kousky najdete tady. Nedávno jsem tu měla recenzi na přírodní opalovací krémy pro děti. Ty naše nám už pomalu dochází, tak jsem si na nadcházející dovolenou v Krkonoších na vaše doporučení pořídila jeden s SPF 50 od značky BIOSOLIS a jeden s SPF 30 od značky Wooden Spoon. Až je pořádně vyzkoušíme, napíšu vám o nich víc. Zatím jen potvrzuju, že se oba dobře roztírají, krásně voní a jejich složení opravdu patří k tomu nejčistšímu, čím můžete svá dítka namazat.

Erwín taky nestrádal. Užíval si na žatecké zahradě bratrance a sestřenici, prarodiče, strejdu a samozřejmě Typošku, kterého měl jen sám pro sebe. Pronikal do tajů pravidel petangu a cpal se při tom kopou bramborových placek od babičky.

Všichni jsme se shledali zase v neděli odpoledne ve Stromovce, kam jsem Typošku i s žateckou suitou nalákala na Jam Session.

Iniciativa Zachraň jídlo tu pořádala vaření džemů z ovoce, které by se jinak vyhodilo. U toho hrála hudba a jedlo se a pilo a veselilo. Sešlo se nás tu několik a já měla zase pocit léta, jak si ho pamatuju ze studentských let.

Na večeři jsme prošli Stromovkou na Letnou do restaurace Peperoncino, kde mají ve vnitrobloku snad tu nejlepší zahrádku v Praze. A dezert jsme si dali v cukrošce Gelateria & Caffé Amato, kde zas mají nejlepší zmrzlinu na sever od Mánesova mostu. Doufám, že i vy jste si právě uplynulý týden užili!

1 komentář:

  1. Taky jsem se tam chtěla podívat, ale ještě jsem na to po angíně neměla sílu. Snad se poved ;)

    OdpovědětSmazat