Pesachová oběť

Jak už to v židovství bývá, pro každou záležitost se najde mnoho výkladů. V pondělí začal svátek Pesach a já neobětovala jako Izraelité v Egyptě beránka, ale několik dní, které padly na úklid a další pesachové přípravy. V domě totiž nesmí zůstat ani drobek. A to nemyslím obrazně. Osm dní se nesmí jíst ani vlastnit nic kvašeného. Symbolizuje to náš úprk z egyptského otroctví, kdy jsme si ani nestihli na cestu upéct pořádný chleba. Pak se ale do výkladu dali učení rabíni a začali na seznam zakázaných potravin přihazovat další a další položky. Kromě kvašených chlebů, se nesmí jíst žádné obilniny, luštěniny, rýže ani kukuřice. Jídelníček se nám doma na těch osm dní smrskne hlavně na zeleninu a ovoce. Beru to vždycky jako takový osvobozující jarní detox.

Spánek a stravování batolat

Nedávno mě napadlo se zeptat strejdy Googla, jak by měl vlastně vypadat spánkový a jídelní rytmus šestnáctiměsíčního batolete. Odkazů na mě vyskočilo spousta, ale hned u třetího webu jsem zůstala. Jedná se o The Baby Sleep Site a píše se tam, že by v tomhle věku děti měli spát už celou noc. Přes den si některé ještě jednou či dvakrát zdřímnou, jiné už spánek přes den nepotřebují. Jíst by měli 4-5 krát denně. Erwín po mně evidentně zdělil ke spánku i jídlu láskyplný vztah. Celou noc bez jediného probuzení  prospí už od čtyř měsíců. Přes den si dává dva šlofíčky a to, že ho ze spokojeného spánku - stejně jako mě - nic nevyruší se potvrdilo při nedávné cestě vlakem. Na nádraží mu těsně kolem kočárku projel brzdící vlak a ani to s ním nehlo. Přikryla jsem mu sice rukou ouška, ale kdo to kdy zkoušel, ví, že to průniku toho strašného pískotu stejně nezabrání. A s jídlem je to stejně. Jí moc rád a chutná mu skoro všechno. Až na maso. Prostě můj kluk!

TO CHCI! / KLID A NOHY V TEPLE

Před pár dny jsem nevychytala počásko, vyšla si jenom v balerínkách a večer trochu nastydla. Není to nic vážného, vlastně jenom smrkám, jsem trochu unavená a nic necítím - což není při některých mateřských povinnostech vůbec naškodu. Potřebuju teď prostě jenom klid a nohy v teple. I bez únavy z nastydnutí a z nočního sledování krimi seriálů, poslední dobou přemýšlím, jak bude Kusanec vypadat v budoucnu. Od května nastupuju na částečný úvazek zpátky do práce. Jsem domluvená na jednom až dvou pracovních dnech v kanceláři + pár hodinách práce z domova. Těším se, ale zároveň se trochu obávám, jak to jako rodina zvládnem. Jeden svět byl lekce. Krátkodobě se dá bez újmy přežít kdeco, jak si ale nastavit dlouhodobý pravidelný režim tak, aby všechno fungovalo, jak má a my zůstali v pohodě? Jak bude částečné odloučení snášet Erwín? Toť otázky, s kterými se potýká každá pracující rodina. Teď je řada na nás a já jsem zvědavá, jak se s tím poperem. Kdy jste se do práce vracely vy? Mohly jste pracovat na částečný úvazek nebo jste do práce skočily rovnýma nohama? Máte nějaké tipy, jak to zvládnout?

Sedmdesátý týden

Vrátili jsme se z další rekreace. Tentokrát jsme byli u babí a dědy v Žatci. Erwín si kromě plného pupíku koláčů přivezl i dva nové přírůstky do vozového parku. Červené porsche a jezdící botu, které ještě pamatujou, když si Typoška cucal palec. Autíček jsme tam objevili plný kufřík. Erwín byl v sedmém nebi, vydržel by si s nima hrát snad celý den. Tedy dokud někdo nezašustí jídlem. To se pak přiřítí a něco by si dal.

The best of 03/2014

Březen kolem mě profičel jak pendolíno. Než jsem mrkla, byl pryč. A to jsem měla narozeniny, které jsem s Typoškou oslavila spíš symbolicky než bouřlivě. Dárek jsem měla ve skříni už nějaký ten pátek pěkně schovaný a dort jsem slupla v cukrárně. Stejně by se na něj všechny ty svíčky nevešly...

TO CHCI! / LETNÍ BYT

Strávili jsme teď několik dní u babí s dědou v mém rodném domě. Je spíš domek, dalo by se říct, že i domeček, ale má zahradu a kolem je spousta příležitostí k jarním a letním radovánkám v přírodě. Dům jsem nikdy nechtěla. Vzhledem k tomu, že jsem v jednom vyrostla, vím, kolik jeho údržba stojí práce. Navíc jsem tělem i duší městský člověk a život bez kaváren si neumím představit. Po téhle návštěvě jsem ale zatoužila po letním bytě. V mé představě má velkou jídelnu s oknem do zahrady... Co vy? Bydlíte v přírodě nebo ve městě? A vyhovuje vám to?

Šedesátý devátý týden

Zdravíme z výletu u babí! Vaří tu dobře, sluníčko svítí a výběh na zahradě Erwínovi svědčí. Kousek od domu je park, několik hřišť a hlavně výběh s koňma, ke kterým jsem jako malá snad každý den cestou ze školy zamířila. Erwínovi se taky moc líbí. Včera si je i hladil a řehtal se u toho na celé kolo. Pravidelnou jarní a letní zábavou teď budou dětská hřiště a tak mu Typoška koupil první fajnovou sadu kyblíkového nářadí. Už se moc těším na jejich historky z pískoviště...