pátek 14. března 2014

Šedesátý šestý týden

Minulý týden jsem si Erwína moc neužila. S Typoškou jsou ale veliký parťáci a myslím, že jsem mu ani moc nechyběla. I tak jsem ho stihla ostříhat, dát mu ochutnat první zmrzlinu a konečně mu prozradit, že se dá chodit i venku. Do slovníku zařadil slova kytka, traktor, kočka a brýle. Těším se, že si ho teď pořádně užiju.

4 komentáře:

  1. Taky jsi mu tajila, že se dá chodit venku? Já mojí dceři taky, kvůli blátu a než si bude jistější v chůzi, až přijela babička, já odešla a při návratu zpátky mi šla ta moje malá slečna naproti:) Já chtěla vydržet aspoň do roka, ale smůla. Zase už ale díky tomu ve svý malinkatosti v 11 měsících hrála fotbal s klukama na hřišti, teda, ehm, běhala za míčem a pletla se klukům pod nohy, což je jeden z nejroztomilejších zážitků:) A na jeden svět jsem nestihla ani jednou:(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je hezký, nám to chození venku vyšlo tak nějak na těch 13-14 měsíců (doma od 11 a zrovna to bylo přes zimu, tak jsme jí to nechtěli komplikovat) a už chodila jako profík. Mně doma žádné tajení neprochází, muž se vždycky třese, až s dcerou bude moct něco nového vyzkoušet :D

      Vymazat
    2. Erwín neměl pořádný boty, takže mě v tomhle snažení nemohl žádnej tatínek ani babička vypéct! :)

      Vymazat
    3. Z venkovního chození je teď ale úplně vedle. Je super ten údiv a pokroky sledovat...

      Vymazat