pondělí 17. března 2014

Příběhy nevýchovy a moje nočníkové dilema

Koncem minulého roku jsem se spojila s pedagožku Katku Královou a s týmem Nevýchovy a napsala o jejich (ne)výchovných metodách několik článků. Jejich pojetí rodičovství je mi blízké, i když chápu, že není pro každého. Mix našich povah a povah našich dětí vytváří složitý vzorec a je alchymie najít způsob, jak dětem ukázat správnou cestu životem, společně růst a všechno ve zdraví a bez újmy na obou stranách přežít. Nevýchova uspořádala kromě několika videoseminářů, které byly k dispozici zdarma i svůj první uzavřený placený kurz. Sama jsem se ho nezúčastnila, ale byla jsem zvědavá, jak se zamlouval rodičům, kteří ho absolvovali. Pokud by vás to taky zajímalo, můžete se podívat na několik videí s maminkami, kterým prý Nevýchova změnila život. Chystám se s Katkou Královou udělat rozhovor, takže pokud máte kolem jejích metod nebo výchovy svých dětí nějaké otázky, sem s nimi. Určitě nám ráda odpoví. U nás se třeba blíží trénink chození na nočník a zajímalo by mě, jak se mám s rok a půl starým batoletem domluvit, aby všechno proběhlo hladce. Znám příběhy několika kamarádek, kterým děti schválně čůraly na koberec, se škodolibou radostí vyklápěly plný nočník na podlahu nebo ho totálně bojkotovaly. A co teď ve výchově pálí vás?

25 komentářů:

  1. Radko, jestli muzu poradit, pockala bych az na leto a rozhdne bych to nejak neuspechala ani na Erwina nenalihala. Kdyz uvidis, ze to nedava, klidne to jeste odloz. Ja se snazila Saru naucit na nocnik taky nejak kolem roku a pul a skoncilo to neustalymi louzickami a dalsimi nadilkami vsude mozne, az kolem 2 let zacala sama chtit a slo to uplne samo :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky se na to chystám až v létě. Vyjedem na pár dní k babi a k dědovi, kteří mají zahrádku. Nechám ho běhat nahatýho a snad mu dojde, jak tyhle tělesný funkce fungujou. S nočníkem pak bude mít asi větší trpělivost moje mamka, která nás k tomu pobízí už nějakej ten pátek. I tak je ale nějaká teoretická příprava dobrá. :)

      Vymazat
  2. Souhlasím s Alizií, mám stejnou zkušenost :). Taky jsem měla snahy u prvního dítěte kolem roku a půl to zkoušet, nechávat dítě bez plínky, ale mnoho týdnů žádný výsledek, jen všechno počůrané. Tak jsem kapitulovala, nasadila zpátky plíny, a po druhém roce to začlo jít nějak samo. Jo a tip osvědčený u nás i víc lidí: dát dítku kalhotky/slipy. U první dcerky nám to fakt zabralo, tak uvidíme s tou druhou :).
    Já teď spíš řeším dudlík, protože naše skoro dvouletá s ním pořád usíná a miluje ho... tak nevím, kdy ho uzmout.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na dudlík jsem u Erwína taky zvědavá. Uklidňuje ho a jsou situace, kdy se bez něj neobejde. Sama nevím, kdy je ta správná doba mu přištípnout tipec. A díky za tip s kalhotkama. Nějaké už mám, tak to snad ve správnou dobu zabere...

      Vymazat
  3. Abych pravdu rekla, zatim jsem si neudelala na Katku a jeji Nevychovu uceleny nazor. S necim souhlasim, s necim ne. Asi je to tim, ze nasemu Bobanovi je zatim 9 mes. a na nejaky domlouvani se s nim je jeste faaakt brzy. Momentalne resim, jak ho odnaucit nocnimu kojeni (po 2 hod.). Muj 9mesicni spankovy deficit je znat a uz se neblaze projevuje i na jeho vychove. Nejak mi srdce neda praktikovat rady zkusenych matek - "nechat dite 2 noci vyrvat " a pak si zvykne....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Erwín byl naštěstí spolupracující dítě. Ve čtyřech měsících jsem si někde přečetla, že mají miminka dostatečně velký žaludek na to, aby prečkaly celou noc bez kojení. Když se pak ve čtyři ráno probudil, dala jsem mu z postele do košíku ruku a chlácholila ho tím, že se mu ten hlad jenom zdá a ať hezky zase spí. Po dvou třech nocích už se ani neprobudil. Jsem spáč a režim, který popisuješ by mě přivedl na pokraj zhroucení. To jsi ale asi slyšet nechtěla. :) Přeju ti hodně štěstí, aby se vám časté noční kojení podařilo bez pláče a mučení brzy odbourat!

      Vymazat
    2. To jsem taky zkousela, ale to je pak 2hodinove hrani v posteli (s napul mrtvou matkou), pak pulhodinove spani a pak znovu rev . Ale verim, ze se to povede. Musííí:)

      Vymazat
    3. Kamarádky nedaly dopustit na knížku Každé dítě může dobře spát. Dala se stáhnout na Úschovně. Já jí jenom prolítla, protože Erwín spal vždycky dobře, ale i tak jsem si z ní nějaké tipy vzala. Pokud tam už není, napiš mi mail, pošlu ti jí.

      Vymazat
  4. Moje nočník bojkotuje a mně je to jedno :) čas od času vyzkouším, nenutím a před druhým rokem v zásadě nic neočekávám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já to zatím taky neřeším. Brzy ta doba ale přijde a mě by zajímalo, jak to (ne)výchovně pojmout.

      Vymazat
    2. Já tu psala, že mě Nevýchova moc nezaujala. Založením jsem spíš Liný rodič (tenhle koncept přístupu k rodičovství se mi líbí asi nejvíc), takže nějak neuvažuju nad tím, jak to pojmout, plánuju prostě jako doteď občas nabídnout a pokud si tu představu osvojí do příštího léta/podzimu, mně to bude stačit - až kdyby byl problém, budu shánět řešení. Ale třeba Nevýchova přijde s něčím objevným :)

      Vymazat
    3. Já úspěšně kombinuju obojí. Líného rodiče jsem byla líná dočíst, ale ta myšlenka se mi taky zamlouvá. Pro mě to spolu souvisí. Chovám se k Erwínovi jako k parťákovi a zatím to vychází. To ale neznamená, že bude tenhle přístup platit na každé dítě a každého rodiče...

      Vymazat
  5. Pro mě je toto velmi aktuální téma. Díky za něj! Shlédla jsem snad všechna volně dostupná Katčina videa. Mám z toho pocit, že se ta Nevýchova dá aplikovat spíš na starší děti. Většina maminek vypráví, jak jim to doma nefungovalo, až se konečně začaly s dětmi domlouvat a ono to funguje. Jen jedna maminka tam má asi rok a půl (to je můj odhad a já většinou odhaduju špatně) starou holčičku a tvrdí, že i s ní se zvládá domlouvat. Já v současné době řeším, že se se mnou Motýlek hrozně pere při přebalování. Snažila jsem se mu VYSVĚTLIT, proč tu plínku potřebuje. Párkrát jsem ho i na chvíli nechala být a čekala, jestli na to přebalení nedostane chuť sám... Ovšem ani s tímto pokusem DOHODNOUT SE jsem neuspěla. Většinou ho musím "přeprat" a moc dobře mi z toho není. Můj dotaz tedy je, zda je možné Nevýchovu použít už u tak malých dětí. A jak se s nimi teda domlouvat, když oni ještě nemluví. A taky bych ráda věděla, jak probíhá ten placený online kurz a jestli je trochu konkrétnější. Ta volně dostupná videa jsou na mě, až na pár výjimek, trochu moc abstraktní. Já potřebuju hodně konkrétních příkladů a vyřešených situací, do kterých bych mohla promítnout tu naši. Děkuji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě ta videa vůbec nezaujala, měla jsem problém se tam prokousat vůbec k nějaké informaci přes 90 % balastu o tom, jak je tahle metoda nejvíc nejlepší. Zkoušelas dát Motýlkovi něco na hraní? B. se pořád chce převracet na kolena, ale když jí dám do pacek nějakou dostatečně zajímavou věc, tak chvíli ležet vydrží.

      Vymazat
    2. To je pravda, to by me taky zajimalo, jak se dohodnout s nemluvicim ditetem:)) Je fakt, ze na tech "volnych" videech zadne konkretni situace nejsou. Ani v zadnem rozhovoru, ktery byl s Katkou v TV z ni nikdy zadny konkret. priklad nedostali:)) Mozna to ale dela zamerne, aby si proste kazda matka nasla ten svuj zpusob. A nebo je to v tech placenych kurzech ?....

      Vymazat
    3. Bohužel mi ta videa taky přijdou docela zdlouhavá. Na domluvu s nemluvnětem se ale určitě zeptám. Napadla mě ta situace s nočníkem, kdy pro dítě z jeho pohledu z jeho používání žádná výhoda neplyne. Pole smlouvání je tedy dost malé. Stejně jako u toho přebalování. Jinak na Erwína docela vysvětlování platí. Není to asi úplně tím, že by mi rozumněl, ale mám pocit, že tím můj zákaz získá větší váhu. A taky ví, že neustoupím, takže se žadoněním brzy přestane.

      Vymazat
  6. souhlasim s matinkama nade mnou, taky bych to nehrotila s nocnikem, i kdyz treba zrovna erwinek bude vyjimka, potvrzujici pravidlo, a klapne to na prvni dobrou .) u nas se zaclo parkrat uz pred druhyma narozkama, vysledek stridavy, ale v lete (kiki je v kvetnu, cili lehce po druhych nar.) to najednou klaplo a byl skoro do zari bez plinky, davala jsem mu ji jen na spani a i to si rekl a mel ji suchou.. a pak.. se behem dvou dni zase zacal pocuravat, proste vubec nerikal nic a museli jsme jet domu z vyletu, protoze nahradni obleceni uz taky padlo :/ pak si nejak zahadne prestal rikat i na velkou, nechala jsem to byt.. a pak si zas na velkou zacal rikat a ted 90% je na wc, nocnik jsme pouzivali jen uplne na zacatku.. no a noc stale s plinkou, nekolikrat vecer hulakal ze nechce plinku a nejpozdeji 23.00 jsme prevlikali postel :/ tise doufam, ze to v lete utnem uz kompletne ,))
    noo a pro pani vanilkovou - nas mladicek byl od cca deviti mesicu (chodit zacal v 14m a poprve se otocil v 6m) prebalovany predevsim na mych kolenou/v naruci atd, jinak proste zdrhal, tocil se atd.. kdo to videl na zivo, nechapal, a ja mohla leda zavidet ty klidne chrobacky, co si povidali s maminkou a nechali si na zadech v leze vymenit plinu .))) kdyz pak uz sam stal, byla to zas trochu uleva,a le ze by polezel, to fakt nehrozilo. tak hodne zdaru .)
    a k nevychove - taky mam problem, ze temer triletak vi spis to, co nechce, nez by neco umel navrhnout (a to mluvi uz hodne hezky). snazim se nabidnout ruzne alternativy a doptat se, jak by si to teda predstavoval, ale moc to nikam nevede. takze taky nevim :/ nejvetsi zaseky je u nas vypraveni se ven - nechce vubec chodit ven (i kdyz bylo krasne), nepomuze ani nabidka obsahujici hriste, kavarnu (miluje dzus v kavarne a detsky koutek) atd.. kdyz se sprajcne, nemam sanci ho oblict, coz, kdyz uz konci sranda a nekam spechame, je fakt psycho :/ sam se oblikl sice uz nekolikrat, ale touhle cestou zatim taky jit obvykle nechce. no, je to zkouska nervu obcas a dost mne to trapi ://

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych to chtěla zkusit v létě. Ať si čůrá na trávník u rodičů. Ale když to nepůjde, tak to taky hrotit nebudu.

      Nedávno jsem viděla reklamu na nějaké plínky na noc, které vypadají jako slipy. Třeba by to zabralo.

      A psycho, které popisuješ asi potká každou matku. Sama se trochu bojím chvíle, až to přijde... :)

      Vymazat
  7. Ahoj Radko,
    Nevychovu s Katkou take sleduju, ale jen pro inspiraci a vzdalene. Libi se mi, co Katka v tomhle projektu dela, ale chybi mi ta osobni zkusenost( ze ona sama matkou neni). I kdyz fakt, ze by byla, by mi asi nepomohl k tomu ji ve vsem na 100% verit.
    System Nevychovy je v mnoha vecech podobny koceptu Respektovat a byt respektovan, ktery se mi moc libi. Nicmene jsem pochopila, ze kazde dite je jine a nejdulezitejsi nic nehrotit a byt v pohode v souladu s ditetem i sam se sebou.
    Driv jsem hrozne hrotila pravidla, jidlo, vychovu a vysledkem byla vynervena matka ( ja:-) a vztekajici se dite ( Jachym). Pak jsem na 14 dni onemocnela a zustala se synem doma a nic neresila. Jen si to uzivala. A byla to velka zmena! Hodne mi to pomohlo pochopit, ze problem neni v mem diteti, ale ve mne. A k tomu si kazdy musi svou intuici dojit sam.
    A nocnik? Az bude tvuj syn vyzraly, sam se na nej posadi a bude nadsen. A kdo rika, ze to ma byt v roce a pul? Ve dvou? Ve trech? Neni to s odstupem casu jedno? Hlavne, aby jsi ty i Ervin byli v pohode.
    Mej se krasne!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tohle tesat, čím víc hrocení, tím víc stresu :) a taky že každé dítě i každá matka jsou jiní a přístup, který se osvědčil kamarádce, nemusí fungovat mně... nebo na jejím druhém dítěti, když na to přijde :)

      Vymazat
    2. Ano souhlasím! Tiskla bych to na cedulku, kterou přivážou v porodnici při odchodu domů dítěti kolem krku. :)

      Jak jsem psala výše, taky nočník nechci hrotit. Jen mi to přišlo jako dobrý příklad, který u nás bude brzy aktuální. A jsou situace, kdy je potřeba dítě trochu popohnat. Některé školky třeba děti v plenkách neberou. A co pak? Být s ním doma do pěti let?

      Vymazat
  8. Ke Katce Králové a k Nevýchově. Také ji občas sleduji a koukám na komentáře rodičů níže. To že člověk nemá vlastní děti je pro mě ale určující. Sama totiž pracuji s dětmi. Ano a veřejně přiznávám. Mám jiný metr! Mám! S cizími dětmi se opravdu, teméř vždy dá dohodnout, domluvit. Dokonce do určité míry i s těmi téměř nemluvícími. Pracuji s dětmi bezmála 20 let. Mám vlastní tři děti a "nevychovávám" ostatní. U těch vlastních funguji jinak. Výstižně jste to Radko napsala, mix povahových rysů, sociálního prostředí atd. to je alchymie...Ale povzbuzení potřebuje každý rodič. Tímto Katce Králové děkuji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro mě je Nevýchova zajímavá inspirace, jak se na výchovu podívat z jiného úhlu než z toho "Rakousko-Uherského," který velí řídit se pravidly a přísností. Už jsem někde psala, že jsem volnomyšlenkář, takže je mi tohle pojetí blízké. Nejdůležitější je ale vlastní instikt. Protože určitě existují děti, kterým pravidla a pořádek vyhovuje.

      Vymazat
    2. A je pravda, že z cizími dětmi se člověk domluví snáz a má na ně větší trpělivost.

      Vymazat
  9. Ahoj Holky, my to zvládli podle tohohle povídání: www.erada.cz/?p=934 . Jednoduché, jasné a fungovalo to. Podpořili jsme to tím, že bylo léto, malá chodila nahatá a co nejvíc venku. Pa Lenka

    OdpovědětVymazat