Hola, hola, škola volá

Pamatujete si na první dny školy, kdy jsme si všichni museli povinně rýsovat v sešitech okraje? Pokud vás při této vzpomínce jímá nostalgie, tohle je projekt přesně pro vás. Můžete si narýsovat linky i pěkné červené okraje na ubrousky a elegantně pak popíjet s přáteli odpolední čaj. A klidně si u toho můžete střihnout i nějaký ten zajímavý referát... Co vy na to?
---
Projekt jsem našla na blogu Liz Stanley Say Yes. Tento i další DIY projekty najdete i mě na Pinterestu.

OBAL NA KINDL / VÍTĚZKA

Děkuju vám všem za podporu. Pořád se necítím úplně ve své blogerské kůži, ale to se snad brzy zase změní. Jsem ráda, že tady aspoň dneska můžu udělat někomu radost. Takže tramtadadá, obal na Kindle dle svého výběru vyhrává Lenka se soutěžním číslem čtyři a přáním retro červeného kabátku. Lenko, moc gratuluju! Ozvu se ti mailem.

Devadesátý týden

Chtěla jsem Erwína vyfotit s jeho oblíbeným kámošem, ale hned jak ho viděl, lehnul si a dělal, že bude spát. Potom se s ním chvíli pral a pak utek. Měla jsem totiž v úmyslu psát o tom, že bych taky potřebovala nějakýho plyšáka na mazlení. Když si s Erwínem hrajem, často se mi nedaří ho přestat hladit a muchlovat a jeho to samozřejmě štve a začíná mě odstrkovat. No jo, už je to tady. A to je mu teprve 90 týdnů!!! Jinak furt mluví a mluví a už se nedají stíhat nová slova, která umí. Tohle tričko má třeba proto, že si o něj sám řekl. Stál u šuplíku a pořád opakoval "buš, buš," až mi došlo, že myslí autobus, potažmo tričko s ním. Občas už řekne celou - i když jednoduchou - větu, jako je "cotoe" nebo "kdetoe." Taky jsme konečně koupili nový kočárek. Když jsem ho smontovala, stoupl si k němu a prohlásil "hačí, táta, tam" a ukázal na dveře. Má teď takové hodně tatínkovské období. Táta je prostě nejvíc. Moc to Typokovi přeju, ale tajně bych si přála, aby taky jednou radostně přicupital ke dveřím kvůli mě...

Letní tip #4 / Barevná devítka

Pokud se vám v létě nepodařilo vyrazit na žádný exotický výlet, můžete si to vynahradit příští sobotu na festivalu Barevná devítka, který se bude konat ve vysočanském parku Podviní. Program začne ve 14:00 a nabídne jídlo a zábavu z mnoha koutů světa. My tam s Erwínem určitě vyrazíme a už se nemůžu dočkat, až se bude vrtět do rytmů čardáše nebo perské, mexické a iránské hudby. Kromě toho bude k vidění třeba vietnamský tanec s klobouky nebo mongolský hrdelní zpěv. Hlavním hudebním tahákem bude jedna z nejvýraznějších postav jihoafrické jazzové scény Melanie Scholtz. To už ale asi budeme doma spokojeně vstřebávat zážitky a hladit si bříška plná dobrot. Pořadatelé totiž slibují opravdu impozantní výběr lahůdek. K mání bude jídlo z takových zajímavých destinací, jako je Afgánistán, Angola, Arménie, Gruzie, Kongo, Kuba, Nigérie, Pákistán, Pobřeží slonoviny nebo Sierra Leone. Konzervativnějí strávníci se mohou obrátit třeba na stánky Bavorska, Francie nebo Slovenska. Kromě toho se můžete zúčastnit několika workshopů nebo celofestivalové hry s názvem Za hodinu kolem světa. Tak co, potkáme se tam?  Více informací a program najdete tady.

Osmdesátý devátý týden

Erwín a jeho velký oblíbenec "roík/hoík." Když jdem kolem potravin, většinou o něj začne zoufale prosit. Kdysi jsem se o rohlících bavila s Tanyou Graves, kterou pamatuju ještě z dob, kdy prodávala v Globu knížky. Český rohlík jí přišel jako geniální vynález. Líbilo se jí, že se dítě aspoň na čtvrt hodinu zabaví a je klid. Já se trochu obávám, že těch rohlíků Erwín spořádá za týden trochu moc. Není v nich totiž pro něj skoro nic dobrého. Na druhou stranu jí ale docela dobře, tam mu je zatím nijak vehementně neupírám. Taky jsme dospěli do stádia, kdy Erwín začíná v obchodech škemrat o pamlsky, tak šikovně vyložené u pokladen. Jim ale odolávám. Zatím se spokojí s vysvětlením, že to není pro nás. Slovem bonbon naštěstí označuje rozinky a jiné sušené ovoce, které mi ráno vyzobává z musli. Kromě toho mu poslední dobou zachutnalo třeba tofu ("tochu"), sušená rajčata a avokádová pomazánka. Miluje veškeré ovoce a ze zeleniny má nejraději kuku(řici) a hrášek. Velký hit je pečená zelenina - mrkev, dýně a batáty. Konečně mu zachutnaly i špagety. Obzvláště si ale libuje v kyselém - rád cucá "citón" a baští rybíz, z kterého se nám křiví pusa. Z masa si nechá říct u kuřecího řízku. Jinak pořád nic. Ale roste a prospívá a nevypadá, že by mu něco chybělo... Jen my se poslední dobou pořád víc a víc divíme, co nám to doma běhá za kluka. Vždyť ještě nedávno byl Erwín malé mimino!

MENŠÍ KRIZE & GIVEAWAY / OBAL NA KINDL

Mám menší internetovou krizi. Přestávám stíhat. Zvládnout Erwína, práci, blog a k tomu si užívat letních výletů a akcí, je na mě poslední dobou trochu moc. Občas tady asi nějaký den vynechám. Nejraději bych si zalezla do postele s knížkou a na pár dní úplně vypla. To je ale luxus, který si málokterá máma může dovolit. Spíš se někde s četbou pokoutně schováme nebo si aspoň urveme pár minut během kojení nebo jízdy tramvají. A k tomu se mi oproti papírové knížce osvědčil Kindl. Ten můj je sice pořád v provizorní kosmetické taštičce, ale ten váš může mít už brzy pěkný nový kabátek. Domluvila jsem se s Martinem Křivánkem z internetového obchodu napadite.cz, který prodává kromě obalů na Kindle i papírové peněženky a pouzdra pro MacBook, že mi jeden obal do soutěže věnuje.

Moje nové (lepší) já

Ve snaze porazit svou lenost a začít se konečně hýbat jsem učinila další krok. O tom, že jsem se přihlásila na kurz jógy, jsem už psala. A opravdu se mi daří tam poctivě chodit. Tedy zatím byly dvě lekce a jeden plonkový týden, který jsem ale vyplnila výpravou do jiného studia. Plánovala jsem návštěvu (pravděpodobně) poklidné hatha jógy, ale poté co jsem se u pokladny náhodou potkala s bývalou šéfovou, která mě na jógu kdysi zlákala, jsem se jala vyzkoušet hodinu kundalini jógy. Šla taky naslepo, tak jsme se vzájemně podpořily. Popis hlásal, že tento druh jógy "v nás probouzí životní sílu, která vyrovnává nežádoucí účinky každodenního stresu, a pomáhá nám odhalit náš skrytý potenciál." Celou hodinu jsme víceméně v různých pozicích dýchaly dechem ohně (rozuměj přehřátého psa) a jediné, co jsem v sobě druhý den odhalila, byl natažený sval na stehně a menstruaci, která se z nějakého důvodu dostavila asi o deset dní dřív... No nic. Každopádně jsem se chtěla podělit o další pokrok. V jedné posilovně jsem si našla osobní trenérku, která je zároveň fyzioterapeutka, a zítra jdu po nedávné první konzultaci poprvé naostro cvičit. Ukázalo se, že jsem držitelkou skoro všech neduhů líných lidí sedavého zaměstnání. K tomu si připočtěme lehce vychýlenou pánev a jisté mateřstvím povadlé partie... Doufám, že se nám podaří mě dát aspoň trochu do cajku. Protože když ne teď, tak kdy?!? Co vy a sport? Holdujete nějakému a jak se motivujete ve chvílích, kdy se vám chce přestat?