úterý 4. listopadu 2014

The best of 10/2014

Už se zase měsíc s měsícem sešel a s tím přichází doba na výčet toho, co mě v posledních 30 dnech nejvíc zaujalo. V první řadě mám radost, že blog zase trochu ožil. Tedy, že já jsem našla ztracenou energii se mu věnovat. Být pracující a blogující máma není vždycky jednoduché, ale je fajn mít svůj projekt, který mi přináší radost a zároveň prostor, kde mohu shromažďovat a zaznamenávat myšlenky a inspiraci svých dní.

Za poslední měsíc jsem strávila docela hodně času v práci a díky tomu objevila i nějakou novou muziku, u které se dá dobře pracovat. Bavilo mě třeba album My Head Is An Animal od Of Monsters and Men nebo Michigan od Sufjan Stevense. Když je nejhůř šáhnu po osvědčených Kings of Convenience a jejich albu Quiet Is The New Loud. Co se týče hudby, dostala se ke mě i deska od dua Tvrdý/Havelka, kteří předělali známé undergroundové songy, a z které jsem naprosto nadšená. Martina znám ještě z dob, kdy pod přezdívkou Můra, nechával na gymplu na nástěnkách svoje ulítlé básničky. Od té doby v hudební branži působil třeba pod jmény Bourek nebo Bonus. Václava Havelku, který desku nazpíval, možná znáte z kapely Please The Trees. Pokud si ji chcete pustit, je teď zdarma k mání na iDnes.

Pro ranní energii jsem si v pracovní dny chodila do Ema Espresso Baru. Ve dnech zábavy jsme s Erwínem občas zašli do Alza Cafe a Cafe Jedna, o kterém jsem psala tady. Nakoukli jsme i do nového holešovického podniku Paralelní Polis, kde se platí bitcoiny a pořádají se tam hackerské konference. Na jednu návštěvu kavárny mám ale dost špatné vzpomínky. Nechala jsem se totiž pěkně napálit a Typoškovu neteř pozvala asi na tu nejdražší horkou čokoládu v Praze. Naštěstí ji chtěla bez šlehačky, jinak bych za ni dala rovných 200 korun. Dali nám jídelní lístek bez cen, ale naštěstí jsme před tím, než jsme si objednali jídlo, jedno menu z cenami pčece jen našli. Naštěstí tedy zůstalo jen u té čokolády. Nedostali ode mě za trest žádné dýško a vysoužili si stížnost u České obchodní inspekce. Návštěvu tohoto podniku jsem záhy zapila prvním letošním svařáčkem s pomerančem a bylo mi zase hej.

Kromě práce došlo i na pravidelné rande s Typoškou. Tentokrát jsme šli na film Zmizelá, na který jsem se už několik měsíců těšila. Na stejnojmenné knize jsem odkojila Erwína (a to doslova) a byla jsem zvědavá, jak se s filmem popere režisér David Fincher, který má na svědomí třeba film Sedm. Film se mi moc líbil a nezkazil to ani fakt, že jsem věděla, co se stane.

V rámci udržení zdraví v pracovním nasazení během období viróz jsem si naordinovala hlavně zdravou stravu, výlety do přírody a občas pořádný relax. Asi i díky sychravému počasí jsem si často zalezla do kuchyně a k Typoškově radosti vařila. Inspirací mi byl hlavně Pinterest, díky nemuž jsme v říjnu vyzkoušeli třeba středomořské pečené batáty s cizrnou, vegetariánské tacos s kozím sýrem, zapékanou máslovou dýni plněnou jáhly s houbami, gnocci s bílými fazolemi, polévku s čočky beluga, španělské patatas bravas, salát s pečenou zeleninou a křupavé muffiny s jáhly, do kterých jsem místo brusinek dala maliny. Docela úctyhodný výčet, co myslíte?

Abych získala lepší přehled o tom, co jím, a zároveň se naučila zacházet s Instagramem, rozhodla jsem se podstoupit experiment, během nějž budu omezenou dobu fotograficky zaznamenávat všechno, co strčím do pusy. Pokud jste zvědavé, mrkněte se na něj. Ale varuju vás, je to docela nuda. Snídaně, oběd, svačina, večeře a takhle pořád dokola. Možná jednou napíšu knihu, která se bude jmenovat Instagramová dieta. Za říjen jsem se totiž úplně lehce zbavila kila a půl. Ostatně proti Ginsbergovi, jak jsem po porodu pojmenovala svoje bříško, jsem nasadila v poslední době i trochu tvrdší zbraně v podobě pravidelného cvičení  pod vedením osobní trenérky a konečně se z něj postupně stává už jenom takovej malej svraštělej Ginsberčíček.

Říjen byl tedy úspěšný měsíc! Co vy, jak jste se měli?

8 komentářů:

  1. Ta instagramová dieta kombinovaná s uživatelským tréninkem je velmi inspirativní - díky :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fakt to funguje! Když třeba Typoška v noci začal chroupat tyčinky, byla jsem líná vstávat, aranžovat a fotit a raději jsem si na ně nechala zajít chuť. :)

      Vymazat
  2. Radko-diky za inspiraci! Taky bych se svym poporodnim spickem potrebovala neco delat. Na Insta se podivam.
    Jinak me osobne zaujal vycet hudby a urcite se kouknu na Spotify na duo Havelka/Tvrdy.
    Jinak Ema me uplne nenadchla, musim rict, ze jejich kava mi prijde uz hodne nakysla a to ja nemam rada. Vratila jsem se radsi do sveho oblibeneho mammacoffee nebo I need coffee. O vyssi spotrebe nahrava fakt, ze jsem behem rijna vycerpala skoro celou deseti-kavovou karticku, kdy 11. Dostanes zdarma.
    Krasny listopad a ja se brzy jeste ozvu!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evidentně máme v hudbě podobný vkus. Já si tebou doporučované kousky pouštím docela často. Vůbec mi nepřišlo, že je káva v Emě nakyslá. Asi jsem se už k těmhle druhům káv propila, protože jsem na to taky dřív byla citlivá. Nebo je to tím, že si u nich dávám cappuccino a mléko tu kyselost trochu neutralizuje. A ke kávě zdarma jsem se taky za říjen skoro propila...

      Vymazat
  3. O Ema Kavárně mi psalo několik kavárně, že prý je to tam podobné jako v Antonínově pekárně u Jiřáku, tam to mám moc ráda. Tak jsem si říkala, že Emu vyzkouším a bohužel jsem byla zklamaná. Měla jsem tam schůzku s jedním historikem a když jsme tam přišli, tak jsme se oba vyděsili, protože na klidné povídání to tam opravdu není. Jeden rušný prostor, kde to je skoro jako na nádraží, není tam žádné soukromí. Jeden dlouhý velký stůl, lidi sedí kousek od sebe, není šance si sednout někde stranou a v klidu si popovídat. Rychle jsme přemýšleli, kam zmizet (v okolí Masaryčky) nic jiného tam myslím není, tak jsme to tam nějak přetrpěli, ale už never more.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je pravda, že Ema není kavárna na novinářskou schůzku nebo rande, při kterém si chceš v klidu popovídat. Mě ale po ránu vždycky nakopne ten ruch a bzukot. A kdybys se někdy ocitla zase kolem Masaryčky, zkus kavárnu Barista v Paláci Archa. Je to v bývalé Legiobance a kromě kavárny tam najdeš i designový obchod. Patří k obchodům Kubista a Futurista.

      Vymazat
  4. Super nápad s tím instagramem, papáš samé dobroty :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to takový hlídač barev a surovin, které bych do sebe chtěla pravidelně dostat. A nějak samovolně jsem při tom začala i ubývat na kilech. Nebo je to možná tím, že mi pořád do talíře šmátrá a Erwín a něco mi ujídá... :)

      Vymazat