neděle 20. listopadu 2016

Nedělní otevřená snídaně

Myslím si, že děti se rodí už jako téměř hotové bytosti. My jako rodiče je pouze několik let doprovázíme na cestě k nalezení sebe sama. Naše úloha podle mě tkví hlavně v tom, abychom jim dodali sebevědomí být tím, kým chtějí být, a tuhle ne vždy lehkou cestu sebepoznání jim trochu ulehčili. Z vlastní zkušenosti vím, že nejvíc se o sobě člověk dozví, když na svůj život pohlédne prizmatem někoho jiného. Setkání s co nejrůznorodějším vzorkem lidí nám otvírá oči a odbourává předsudky. Považuju tedy za nezbytné svým dětem ukázat, jak je svět barevný. Že různí lidé se od nás mohou odlišovat vzhledem nebo způsobem života, ale to neznamená, že jsou nějak výrazně jiní nebo nás svou jinakostí ohrožují. Proto vítám iniciativy jako je Hate Free Culture, která několikrát do roka pořádá ve studiu Alta Otevřenou snídani. Ráno jsme na ni s Erwínem vyrazili a tady je malý report, který vás doufám naláká na příští setkání.

Ideou těchto snídaní je poznat nové přátele, potkat staré známé a pohostit svými kulinářskými výtvory ostatní návštěvníky. My přinesli domácí štrůdl a pozvali Liwei, kterou jsem nedávno potkala v drogérii, a která se myslím v Čechách cítí s malou dcerkou opuštěně. Cestou jsme si o tom, že někdo nemá kamarády s Erwínem povídali. Samozřejmě nejdřív odtušil, že asi "byla zlobivá", když s ní nikdo nekamarádí a pro mě to byla dobrá příležitost mu vysvětlit, že se občas někdo přestěhuje daleko od domova a nové kamarády si teprve hledá. A my bychom takovým lidem měli pomáhat. Splnila jsem i misi potkat staré známé a mohla tak třeba Katce na obrázku naživo pogratulovat ke třetímu těhotenství. Zároveň jsem poznala i několik nových lidí a vypadá to, že z toho vznikne minimálně jedna zajímavá spolupráce.

Samozřejmě jsme i něco pojedli...

...Erwín bojkotoval doprovodný dětský program a skoro celou dobu strávil v dětském koutku. 

Když ale konečně vylezl ven, hned vylezl na "strážnou věž" a zvídavě se rozhlížel kolem...

...a dokonce si našel i malého kamaráda.

Myslím, že se všichni dobře bavili. Panovala tu příjemná uvolněná atmosféra a nebylo těžké si začít povídat s někým novým  - i když to pro mě s Erwínem není problém skoro nikdy, takže to možná vnímám trochu zkresleně. Několikrát jsem ale viděla organizátory, jak vítají a seznamují nově příchozí, takže osamoceně se tu snad necítil nikdo. Ostatně kromě jezení a povídání jste si mohli i zahrát stolní tenis, poslechnout si něco ze současné poezie, pokochat se koncertem syrského loutnisty Marwana Al Solaimana a děti nechat vydovádět na připravené pohybové dílničce. My jsme si tu snídani užili a už se těším na další. A třeba se tam s někým z vás potkám!
---
Více o Hate Free Culture najdete na jejich webu a Facebooku.

4 komentáře:

  1. Krásný nápad! Nebýt tak daleko, moc rádi bychom se takových snídaní účastnili ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Třeba se jednou budou tyhle snídaně konat i mimo Prahu. Ostatně, pokud se na to cítíš, můžeš jí uspořádat u vás! :)

      Vymazat
  2. To je moc hezká akce, ale já bych se asi ostychala :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. On by se tě někdo ujal... A pokud bys vzala děti, tak ty by ti v tom seznamování spolehlivě pomohly! :)

      Vymazat