Stěhujeme se! / House Tour

Stěhujme se! Naši rodiče i kamarádi se nás na přesun vyptávají už nějaký ten pátek. Podle všech nám ten náš byteček musel být malý už dávno. Byl a nebyl. Rádi trávíme čas spolu a navíc se nám tu opavdu moc líbí. Společně jsme si to tu s Typoškou zabydleli, Erwín to dotáhl a Adélka završila. Je prostě náš. Plný vzpomínek, plánů i nedodělků. Navíc Holešovice jsou cool čtvrť. Teď ale nastal ten pravý okamžik a my se stěhujem do většího. Je to trochu hořkosladké a to ve více směrech, než bych tu teď chtěla psát. Vždycky mi přišlo moc intimní vám naše bydlení ukazovat. Jelikož jdem ale o dům dál (a to doslova), zvu vás k sobě na návštěvu. Ani boty si sundavat nemusíte. Doufám, že se vám u nás bude líbit!

Sto dvacet pět týdnů

Erwín má za sebou další týden. Ve středu jsme ve školce slavili Yom HaAtzmaut, ve čtvrtek podnikli výlet do obory Hvězda, kde jsme se na pár minut zúčastnili slavnostního předávání cen Nejkrásnější kniha roku a na víkend vyrazili k babí. O tom jsem ale už dneska psala. Minule jsme mu na procházce do Ikei pořídili tyhle parádní auťáky, aby si tam měl na písku s čím hrát, ale zalíbily se mu natolik, že s námi nakonec putovaly domů. Příště je tam zkusíme nenápadně nechat... A taky jsme nasbírali několik dalších vtipných hlášek. Když tuhle viděl na chodníku psí lejno, jak krabici od bot, nález okomentoval monologem: "Mami, toto je? Bobek. Asi ježek." (Babí mu na zahradě ukazovala ježčí hovínko a on si teď myslí, že všechny hromádky, co se na ulici povalujou, jsou od ježků.) O pár kroků dál se válel vajgl. A zase: "Mami toto je?" "Nedopalek od cigarety, Erwínku." "Kouří. Jako vlk." (Evidentně se příliš často dívá na Jen počkej, zajíci.) A hláška týdne: "Já jsem kluk, ty miminko!" Prostě jsem ho mimoděk oslovila miminko a on na mě hned takhle zhurta...

Tipy na dárky pro malé kluky

Prosinec je synonymem pro velké rozdávání dárků. A u nás to platí dvojnásob. Erwín bude slavit druhé narozeniny i svátek a k tomu nás čeká osm dní chanuky a vánoční návštěvy u prarodičů. Líbí se mi, když děti dostanou něco, co potřebují a něco, co chtějí. Zároveň bych v Erwínkovi už od útlého věku ráda zakořenila vědomí toho, že ne všichni se mají tak dobře jako my a pomáhat druhým je tak trochu naše povinnost. Každý pátek vkládáme do kasičky 50 korun, které na konci roku rozdělíme a pošleme na námi vybranou charitu. Kromě toho jsem se rozhodla, že zavedu novou rodinnou tradici, kdy si budeme třetí chanukový večer dávat dárek s charitativním nádechem. Tak a teď už k výběru hraček, které mě pro Erwína letos zaujaly...

První Erwínova cesta do IKEA

Typoška a strejda Rozi u mě mají kladné body. Vyvezli mě do ráje. A nic za to nechtěli.

Leka cirkus

Dneska jsem se poprvé na delší dobu od Erwína vzdálila. Zlákala mě Sába na "výlet" do Ikei. Typoška se hrdinně ujal hlídání a my vyrazily na lov. I když jsem vlastně nic moc nepotřebovala, bylo příjemné strávit pár hodin klábosením s blízkou kamarádkou sans baby - s vědomím toho, že je dítko v dobrých rukou.

Tenhle týden jsme začali Erwíňákovi představovat jeho hračkové kámoše. Přemýšlela jsem, že mu pořídíme nějakou hrací podložku a tahle ikeácká mě hnedka chytla za srdce. K tomu jsem mu pořídila plyšový míč a chrastítko se slonem. Ti nosí štěstí a podle podílu slonů mezi Erwínovejma hračkama to vypadá, že toho štěstí bude mít habaděj!