úterý 17. prosince 2013

Padesátý čtvrtý týden

Půjčila jsem Erwínovi newyorkýho taxíka, co jsem si přivezla z první cesty do Ameriky v roce 1998. Už mu utrhl zadní nárazník a vůbec se k němu chová jako Godzilla. Ale líbí se mu. Taky jsem mu zastřihla ofinku a jsem hrdá na to, že jí nemá jak podle kastrolu. (Ne nadarmo jsem několik let pravidelně koukala pod ruku jedné z nejlepších kadeřnic na světě Petře Měchurové.) Minulý týden jsme ho několikrát nachytali, jak sám uprostřed místnosti udělá pár kroků. Je to takovej roztomilej chodící trpajzlik. PS: Povšimněte si fajnového trička s nápisem Je mi rock od firmy Little Rock Star, které dostal k narozeninám od tety Katky z Kladna.

12 komentářů:

  1. Ofinka je povedená! Já jsem teda ráda, že holčičky můžou mít sponky, na roli kadeřnice bych si netroufla:) A gratuluju k prvním krokům! Jo a oproti B. má Erwín obrovskou nohu!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem se toho bála, ale pak jsem si vzpomněla, že moje kadeřnice stříhala vlasy zvednuté do výšky. Další důležitý trik bylo vyčkání vhodné příležitosti. Stříhala jsem ho v kočárku po návratu z procházky. Byl trochu rozespalý a vůbec se nebránil. No a vzadu je to horší, tam má ukázkové zuby. Ale nevidí si na ně, takže v poho. :)

      Vymazat
  2. Podareny ako vzdy ;-) ofinka je pekna,malinky zrazu vyzera inak... o chvilu uz bude riadne behat,pockaj :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! Je teď hrozně roztomilej, vždycky když udělá pár kroků, tváří se tak vítězoslavně. :)

      Vymazat
  3. Tady je ti hrozně podobný :) ofinka teda vydržela dlouho, já čekala už jen na ty narozeniny... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To já taky. Nechtěla jsem, aby byl na narozeninových fotkách se zubem ve vlasech. Už mu ale ty vlasy pěkně lezly do očí.

      Vymazat
  4. Tyjo, teď koukám... taky jsem byla ve Státech poprvé 1998 :)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Cha, jsme propojený nejen přes pokroky našich dětí. :) Kdes byla? A cos tam dělala? Já byla v New Yorku a starala se o účastníky Work&Travel programu. Do toho města jsem se asi po dvou týdnech nevyléčitelně zamilovala...

      Vymazat
  5. Odpovědi
    1. JJ, je vtipný. Jen si nejsem jistá, jestli ta černá barva není pro malé děti přeci jenom trošku smutná. I když zase se na ní všechno ztratí. :)

      Vymazat
    2. Není :-):Razím teorii, že dokud do toho dítko nemluví a je mu fuk, co má na sobě, má jeho máma absolutní právo oblékat ho podle svého vkusu a stylu.Takže já třeba bojkotuju růžovou barvu /ačkoliv na několika kouscích mi to také uteklo/, protože je mi jasné, že to není na dlouho.Přijde čas, kdy si jí naše holčička bude určitě prosazovat na všem a všude. A jestli ne, tak to bude ženská reinkarnace Buddhy :-)

      Vymazat
  6. Souhlasím. Taky mě štvou ty gendrově determinovaný obchody s dětským oblečením. Taková ta baby modrá a baby růžová taky není nic pro mě. :)

    OdpovědětVymazat