TO CHCI! / PUPEK POD KONTROLOU

Břicho mi roste a já se občas děsím, jakých rozměrů zase dosáhne. Erwíňák si to u mě tak pěkně zabydlel, že to tenkrát vypadalo, že nosím nejmíň dvojčata. Je pravda, že jsem většinu váhy porodila, ale i tak mi zůstalo něco navíc, co pak ne a ne dolů. Přitom jsem si během těhotenství nijak zvlášť nedopřávala. Jedinou slabinou snad byly jen ovocné džusy, které jsem v létě docela hodně pila. Vím, že je to hodně daný geneticky a já jsem v těhotenství holt asi ten případ, co projde kolem jídla a hned mi naskočí nějaký ten gram. Striktní dieta není samozřejmě v mém případě vůbec na místě. Přesto bych měla ráda váhový přírůstek a příjem všech potřebných živin pod kontrolou. Vracím se tedy ke své instagramové dietě, o které jsem psala na konci tohoto článku. Jsem prostě vizuální tvor a vidět, co jím, je pro mě nejlepší způsob, jak mít příjem jídla pod kontrolou. Líbí se mi koncept diety podle barev. Myslím si, že když zahrnete do jídelníčku všechny barvy, dostane se vám všech potřebných živin. A bez stresu.

Sto třicet šest týdnů & mimi jablko

Velký brácha Erwín si minulý týden užíval letní školku. Tématem byla svatba. Furt by teď chtěl šlapat na skleničky a volat mazal tov. Taky se mě ptal, jestli jsme s tátou měli chatu. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že myslí chupu... Měl radost, že jo, a zálibně si pak prohlížel naše svatební fotky. Jak už jsem psala včera, během nedělního výletu si odbyl první popálení kopřivou, štípnutí mravencem a přikousnuté klíště. Včera poprvé napoprvé odpověděl, že Buddha je Buddha a dneska si taky vyzkoušel jízdu na koloběžce. Pneumatikám ale pořád říká "umatiky" a mamutovi "slon hamut". Mimino dosáhlo prenatálních 15 týdnů. Prý je velké asi jako jablko (má tak 9 centimetrů a 70 gramů), začíná být chlupaté a vlasaté, jeho mozek už kontroluje všechny svaly a v břiše mi metá salta. Jak ale poznamenal Erwín: "Šlupku mimino ještě jíst neumí. Já jo, jsem velkej kluk.". Moje srdce teď bije o 20% víc, což v tomhle počasí při mém mrtvolně nízkém tlaku docela cítím. Mám pocit, že na prsou nosím cihlu a jsem taková nedokysličená. Jinak je mi ale naštěstí dobře. A Erwín má počasí nepočasí energie, jak malej vopičák.

Víkend plný improvizací / Výlet do Roztok u Prahy

Tenhle víkend jsme měli několik plánů, které jsme na poslední chvíli museli (nebo chtěli) měnit. Na sobotu jsme si třeba naplánovali výlet, ale ozvali se Žatečtí, že budou na chvíli v Praze. Vidět bratrance Hozníka je pro Erwína vždycky velký svátek, který mu nemůžeme odepřít. Po obědě jsme zhodnotili, že výlet už nemá cenu a že tedy alespoň obšťastníme prarodiče odpolední návštěvou. Cestou na tramvaj mi ale volal brácha, jestli si nechceme trasu prodloužit o několik stanic a přijet na návštěvu k nim. A tak se jelo. A bylo to moc fajn. I bez fotek.

TO CHCI! / HOLKA nebo KLUK?

Břicho mi pučí a svoje těhotenství si začínám plně uvědomovat. Doteď jsem totiž neměla žádné extra těhotenské příznaky a tak se ta myšlenka zdála pořád spíš abstraktní. Teď už to neschovám. Ani sama před sebou. A kamarádi začínají vyzvídat, jestli chci holku nebo kluka. Sice jsem si u Typošky už dávno objednala holčičku, ale kdyby se ta objednávka popletla, vlastně by mi vůbec nevadilo mít dalšího kluka... Tady je několik pro a proti.

Sto třicet pět týdnů & mimi nektarinka

Erwínovi je krásných 135 týdnů a miminu prenatálních 14. Je velké jako nektarinka (která mi teda v našich podmínkách přijde menší než citron z minulého týdne, ale budiž) a už si prý umí cucat palec. Má se u mě určitě bájo - pěkně se v břiše zabydluje a těhotenství už jen tak neschovám. Erwín mu občas do břicha taky něco pošle. Třeba rybíz nebo kousek nějaké jiné dobroty, kterou mi pro něj strčí do pusy. Taky si teď moc oblíbil knížku Veselá zahrádka s básničkami Jiřího Suchého a ilustracemi od Rudolfa Lukeše, kterou dostal už na jaře od tety Mariany. Je plná ovoce, jehož pojídání je teď víc než aktuální. Trochu jsem se bála, že se při focení do nektarinky zakousne, což by v kontextu toho, že má symbolizovat jeho ještě nenarozeného sourozence, vypadalo poněkud krvelačně. Naštěstí to vydržel a zblajznul jí až potom... Všimli jsme si, že už se víc osměluje ve hře s ostatními dětmi. Doteď se spíš držel stranou. Teď už začíná mít svoje parťáky. Obzvlášť večer, kdy jsem zalít zahrádku to umí s místní bandičkou pěkně roztočit! Při jízdě tramvají si ke mě vleze na sedačku a hraje si na kočičku. Lísá se a chce hladit a drbat za uchem. Taky ho baví výt jako vlk. A dědovi v Žatci na údivné: "To jsem z toho blázen." dodal: "Nebo taky jelen." Prostě je s ním teď veliká legrace.

První prázdninový víkend & pár dalších bezva tipů na léto

Úspěšně jsem začli odškrtávat náš letní seznam. Erwín měl ještě v pondělí a v úterý školku, kterou slavnostně zakončil besídkou, a pak už nám nastaly prázdniny! V úterý večer jsem zkoukla náš seznam a rozhodla se, že se druhý den pojede na výlet spojený s piknikem. Cestovali jsme sice nakonec jenom po Praze, ale i tak jsme si den náramně užili. Odpoledne jsme se viděli s Typoškou a šli ochutnat zmrzlinu do krásné kavárny Gelateria & Caffé Amato na Letné. Pokud se budete pohybovat poblíž, určitě se tam zastavte! Mají i malý dětský koutek, ale hlavně výbornou na místě dělanou zmrzlinu! Potom následoval piknik s Katkou a jejím Eliáškem v jejich úžasném vnitrobloku s obrovským trávníkem, pískovištěm a dalšími lákadly.

TO CHCI! / SEZNAM NA LÉTO aneb SUMMER 2015 BUCKET LIST

Léto a prázdniny jsou tady! Část července sice Erwín ještě stráví v letní školce, ale i tak nás čeká spousta společného času, který si chci užít úplně na plno. A protože se nám občas o volném víkendu stane, že najednou nevíme, co podniknout, připravila jsem pro nás seznam 50 věcí, které chci tohle léto stihnout. Někde ho doma vyvěsím, abych ho měla pěkně na očích a pak už budeme jenom odškrtávat a užívat si! Doufám, že vás taky inspiruje...