úterý 5. listopadu 2013

Čtyřicet osm týdnů

Nemůžu uvěřit, že už je to skoro rok, co je Erwín s náma. Před dvanácti měsíci si to ještě hověl v mým břiše a já očekávála ten magický okamžik, až se narodí a my si poprvé budeme hledět do očí. Jak je vidět z fotek, zařídil si u mě docela obstojnej bejvák. Prostoru měl evidentně dost, ale asi už byl na nás taky zvědavej a dorazil přesně ten den, co jsem ho očekávala. Od té doby mezi nás přinesl tolik radosti, že se to ani vypovědět nedá... Je úžasně společenský. Na všechny okolo se culí a teď i mává. Často za to obdrží milé slovo, úsměv nebo pohlazení. A občas i nějakýho tuzéra.

6 komentářů:

  1. radost je určitě oboustraná.. dobře si vás vybral..:-)
    pěkný den:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky si myslím, že spokojenost je na obou stranách. :)

      Vymazat
  2. jo, tak nějak si říkám, že už jenom kvůli vší té radosti během toho prvního roku mělo vůbec smysl žít... :)

    OdpovědětVymazat
  3. Teď jsem si projela všechny fotky "týden po týdnu" a je úžasný sledovat, jak se od narození změnil a vyrostl. Budete pokračovat i nadále?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky si fotky občas projíždíme a dojímáme se nad tím, jak nám za ten necelý rok vyrostl. Fotit bych ho chtěla dál, zrovna promýšlím koncept a místo, kde to bude. Ležet na zádech ho už nebaví. :)

      Vymazat