úterý 19. listopadu 2013

Vášeň rodičovství

Erwín roste jako z vody. Často mě děsí, jak rychle to utíká. A i když je to někdy těžký, snažím si s ním každý den užít naplno. Nedávno vyšla v The New York Times  v článku s názvem The Passion of Parenting (Vášeň rodičovství ) krásná reflexe rodičovství. Tady je překlad myšlenek, které mě oslovily nejvíc:

Rodičovství je někdy tak obtížné ­­­– a vyčerpávající – že často ani nemáme čas zpomalit a užít si ho. Moje maminka mi ve chvílích, kdy mi bylo nejhůř, připomínala, že moje děti jednou budou dost velké na to, aby si  sami nalily sklenici vody. Tím chtěla říct, že jednou budou samostatné a nebude potřeba jim se vším pomáhat. Řekla mi, že čím víc lidí bude moje děti milovat, tím budou šťastnější. Naučila mě, že rodičovství je jako objetí: je o lásce a tlaku a provést ho správně lze mnoha různými způsoby.  Naučila mě, že někdy si musím udělat čas na sebe, abych měl dost energie pro svoje děti. Naučila mě, že si musím dopřát čas najít klid a nechat se jím inspirovat. Někdy jsme tak zaneprázdněni, že zapomínáme důvod našeho zaneprázdnění. Naučila mě, že moje děti nejsou opravdu moje. Nepatří mi. Byly mi pouze na nějaký čas svěřeny do péče. Jsou darem od života a životu je jednou zase budu muset odevzdat. Musí vyrůst a odejít, a tak to má být. 

Můj čas s mými dětmi se nyní chýlí ke konci - můj nejstarší syn je už na vysoké a moje dvojčata končí střední školu. Začínám pociťovat bolest v hrudi, kterou cítí všichni rodiče, když je jejich děti opouští. Vždycky jsem si myslel, že tahle doba bude časem radosti a návratu k sobě samému. Ale není. Je pro mě těžké nechat je jít. Vím, že musím, ale i tak se mi svírá srdce a nedokážu si sám sebe bez nich představit. Dal mi je život. A já se připravuji, jak nejlíp umím, abych je životu zase vrátil.

Připomnělo mi to kapitolu O dětech v úžasné knize Prorok. Co vy? Máte nějaká oblíbená moudra, která vám pomáhají?

18 komentářů:

  1. Tohle je super, díky. Já nemám moudra, ale situace, o kterých jsem psala tady http://zivot-neni-cernobily.blogspot.cz/2013/11/unava-z-materstvi-jak-na-ni.html

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tvůj post je taky hezky napsanej. V těžkých chvílích se utěšuju úplně stejně.

      Vymazat
  2. a s dovolením přidám tento článek ke svému...

    OdpovědětVymazat
  3. Krasny clanek, ktery me dojal ! Ja se snazim zit podle "moudra": "Pouze spokojeny rodic muze vychovat spokojene dite.", tzn. snazim se, abych hlavne JA (at to pro nekoho zni jakkoliv sobecky) byla " v pohode", protoze jedine tak je v pohode i me dite (zvlast ted v obdobi kojeni). Zatim to vychazi. Jak to bude dal, to se uvidi...:) Petra P.S. Moc rada ctu tvuj blog. Je plny mouder ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc! A souhlasím s tebou. Taky dbám na to, abych byla v pohodě. Beru to i jako důležitý vzor pro Erwína.

      Vymazat
  4. Krásné...taky se snažím zpomalovat a užívat si to. I když je to fuška. Ale stojí to za to!

    OdpovědětVymazat
  5. Tak pravdivé až z toho mrazí!

    OdpovědětVymazat
  6. Snažím se užít si každý den s prckem, i před těhotenstvím jsem se snažila užívat si každý den svého života. Protože věřím, že všichni máme dny svého života předem sečteny a nikdo neví, kdy přijde jeho konec. A já nechci pak litovat, že jsem měla něco udělat... Trochu melancholické, za to může ta dnešní tma :)

    OdpovědětVymazat
  7. moc pěkný článek:-)
    moudra nemám, ale vnímám to stejně...čas s dětmi je nám jen propůjčen, je to dar i vzájemné učení.. v podstatě je jen můžeme doprovázet, tu a tam něco ukázat, navrhnout, upozornit.. a hlavně milovat.. nejsou to žádné nepopsané listy, prázdné nádoby, které musíme na/přeplnit či někam dotlačit..
    a...čas pro sebe-pro vnitřní i vnější..je důležitý k natankování:-) ..aby se společně mohlo smysluplně a radostně jet dál.. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za krásný a inspirativní komentář! Cítím to úplně stejně.

      Vymazat
  8. Tak pravdivé! Něco podobného teď prožívám...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že se v tom poznáváš. Někdy mě mrazí, jak rychle to s Erwínem uteče a i když si to teď neumím představit, vím, že jednou bude dospělý a mně se po tom pláči a natahování ručiček bude stýskat.

      Vymazat
  9. Nemám moudra, v zásadě jsem vůči moudrům dost rezervovaná a skeptická, ale tenhle přístup odráží i ten můj... Moje dítě není můj majetek, ale hrozně si vážím, že mi bylo "propůjčeno", a užívám si každý den. Ono totiž, v protiváze proti těm všem věcem, které by nám ulehčily život, kdyby dítě UŽ umělo, je zase spousta věcí, co si můžeme vychutnávat jen omezenou dobu, a je nesmysl někam spěchat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím a taky se snažím, abych si každé stádium vychutnala. Uteče to až moc rychle...

      Vymazat