pondělí 25. listopadu 2013

Páteční odpoledne

Páteční odpoledne jsem strávila s kamarádem Noelem. Spočítali jsme, že se známe půlku mého života. Seznámili jsme se v roce 1996 v holešovické kavárně Globe, která se na několik let stala mým obývákem. Za srkání jahodového čaje jsem se na tomhle expatriotském ostrůvku naučila spoustu věcí. Noel je pokladnice znalostí a historek. Z nějakého důvodu si pamatuju, jak mi vysvětloval, co to znamená být bewitched a bewildered, posmíval se mi, když jsem poprvé přijela z New Yorku a záchodu začala říkat rest room, naučil mě několik slov v irské gaelštině, seznámil mě se spoustou zajímavých lidí a hlavně byl pozorným posluchačem, kdykoliv jsem se potřebovala z něčeho vypovídat. Teď se v Praze ukáže tak jednou dvakrát do roka. Kromě sezení v kavárně, jsme tentokrát podnikli i malou procházku. Přitom nám s Erwínem udělal i tuhle hezkou fotku. Tak slán, Noel a zase příště!

12 komentářů:

  1. asi nebudu první, co ti řekne, že vypadáš jako tereza kostková, co:) čti - sekne vám to:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, jo, to je fakt:) Nechceš za ni jít do StarDance, ať je to konečně aspoň trochu vtipný?:)

      Vymazat
    2. Hele, tak to mi ještě nikdo neřek, ale v tý čepici tak vážně trochu vypadám. :)

      Vymazat
    3. Jo a kdybych šla do StarDance, tak to byste se popukaly smíchy. :D

      Vymazat
  2. Krásná fotka a hezké povídání :))

    OdpovědětVymazat
  3. Odpovědi
    1. To je pravda. Je úžasný znát někoho tak dlouho.

      Vymazat