Předkoronavirové randíčko / Výlet do zoo

Ach jo, tak ráda, bych si během karantény doma pěkně naklidila a vytřídila fotky. Měla jsem v plánu dohledat aspoň ty z loňského výletu do Vídně, Drážďan a Vratislavi. Místo toho jsem hnedka zkraje vyfasovala v práci tým tří lidí, poměrně náročný projekt a k tomu doma roli školkové a školní učitelky, kuchařky, družinářky, rozhodčí a párty-klauna. Na uklízení už teda fakt čas není. Ono ani s tím vyučováním a vařením to mnohdy není nijak slavné... Před chvílí jsem náhodou v počítači objevila fotky z únorového randíčka s Erwínem. Tak si to sem dávám. Jen tak pro radost z toho, jak mi pěkně roste. 

Nedělní randíčko / Výstava Daisy Mrázková & Film Coco

Naše včerejší randíčko s Erwínem bylo hodně kulturní a hodně zábavné. Vyrazili jsme spolu na výstavu Daisy Mrázkové – Co by se stalo, kdyby... v galerii Villa Pellé a pak šli do kina.

Erwínova narozeninová oslava a ne úplně povedené super randíčko

Kromě menší rodinné oslavy jsme Erwínovi přichystali i oslavu pro kámoše, sestřeničky, jejich rodiče a jednu paní učitelku ze školky. Vybral si, že by ji chtěl mít ve stylu filmu Ninjago. A to byla výzva hlavně pro dort.

Teribear hýbe Prahou & Randíčko s Terezou Maxovou

Až do soboty se na Vítkově koná akce Teribear hýbe Prahou, při které sportovní nadšenci můžou pohybem podpořit dobrou věc. Byla jsem pozvaná na zahájení a setkání s Terezou Maxovou, tak jsem nám z toho udělala s Erwínem randíčko. A to se zase moc povedlo!

Prázdninový deník 2017 / 6. týden

Další vydání prázdninového deníku je tu! A začnu trochu od konce. V sobotu jsem totiž pozvala Erwína na randíčko na Prague Pride. Vždycky si to spolu tenhle náš speciální čas moc užíváme a tentokrát tomu nebylo jinak. Vyrazili jsme spolu na oběd a pak si to zamířili na Václavák, kde už byla pěkná vřava. Náhodou jsme potkali kamaráda, který nám udělal tuhle parádní fotku. Ještě chvilku jsme potom okukovali průvod, projeli se vláčkem pro rodiny s dětmi a narazili i na jednu Erwínovu spoužačku ze školky, která si k nám s symaptickou maminkou, s kterou jsem se konečně trochu líp seznámila,  přistoupila a tak na to mávání byli dva. Na mě tam padala nostalgie. Z repráků totiž v jednu chvíli burácela písnička Believe od Cher, která byla jednou z hlavních odhovaček prvního Pridu, na kterém jsem byla. Bylo v New Yorku v roce 1998, což už je skoro dvacet (!) let. Když dozpívala Cher, opřela se do toho Gloria Gayno s I will Survive, při které jsme stejné léto se stejnými kamarády zapíjeli sebevraždu kluka, který skočil ze střechy protože byl gay. Možná i proto je mi tohle téma blízké a i proto chci, aby byl Erwín hlava otevřená a nikdy nikoho nesoudil jenom proto, že to má nebo vypadá jinak.

Prázdninový deník 2017 / 5. týden

Pátý prázdninový týden byl odpočinkový. Sice jsem přijela z Krkonoš úplně nejvíc odpočinutá a nabitá energií, i tak mi ale zapírání skvrn od borůvek zabralo díly neustálému záškodničení dětských ručiček skoro celý týden.

Prázdninový deník 2017 / 1. týden

První prázdninový týden je za námi. Byl plný těch úplně nejjednodušších letních zážitků, na které se tak hezky vzpomíná. Podnikli jsme několik menších výletů a strávili pár dní "na venkově" u babí a u dědy. Chci nám letos zaznamenávat prázdninový deník a protože s tužkou a papírem bych se nejspíš daleko nedostala, podělím se s ním tady i s vámi tady.

Klidné pondělí & Tři novinky v mém šatníku

Víkend byl trochu hektický. Typoška v pátek odjel s oběma dětma do Žatce a já strávila celý den na festivalu mini. Večer mi z té inspirace a milých setkání hučela hlava dlouho do noci.  Ráno jsem kvůli tomu zaspala a odjela za nimi až o trochu později. V neděli už jsme se zase vraceli a dvouhodinová cesta v přeplněném vlaku nás docela vyčerpala. Přesto jsem si dala s Erwínem randíčko u festivalového kolotoče a parádně si to tam s ním užila. Na instagramu (tady) jste možná zahlídli pár fotek. Pondělí jsem ale chtěla strávit v klidu. Dopoledne jsme se sice s Adélkou harcovaly přes půl Prahy, aby jí zkontrolovaly srdíčko, protože nemá ještě úplně srostlé chlopně, ale odpoledne jsme vyrazily na holčičí kafe s Jitkou. Mrkněte na pár společných fotek.

Sáhněte si na umění / Tip na výstavu

Mezi svátky jsme si s Erwínem střihli zase jedno randíčko. Po školce jsem ho vzala na speciální výstavu do Českého centra Praha. Bylo to hrozně krásný. Celou cestu mě držel za ruku a něco mi povídal. Většinou o Supermanovi, Batmanovi a Hulkovi. A taky říkal, že mě má rád a že jsem krásná. A že miluje Ellu. A výstava se mu taky moc líbila. Ani si nestihnul sundat bundu a učísnout podčepicového čepejřáka a začal všechno osahávat... A to se tentokrát nejen smělo, ale mělo!

Rande s Erwínem / Cupcake u Lelí

Ještě než se narodil Erwín, někde jsem četla o tom, jak je důležité vyhradit si čas, který strávíte s dítětem jenom ve dvou. Takové rande, kdy si máte čas povídat a hrát. Vysnila jsem si, jak budeme jednou spolu vyrážet na dlouhé procházky, do kaváren a na zmrzku a vést veledůležité konverzace. Než šel do školky, trávila jsem s ním téměř veškerý čas. A do kaváren jsme vyráželi docela často. Na hřiště mě moc neužije a když jsme zůstali doma, měla jsem pocit, že většinu dne zaberou praktické úkony, příkazy a zákazy. Na hru a povídání se samozřejmě prostor najít taky musel, ale ne vždy se mi podařilo věnovat mu plnou pozornost. Co se narodila Adélka, je to ještě horší. Mimino si žádá své. A většinou dost neodkladně. A myslím si, že tím Erwín trochu trpí. S koncem kojení přišla svoboda oprášit vztah nejen s Typoškou, ale i s Erwínem. A tak jsem si řekla, že nastal čas na rande jenom ve dvou. A na to první jsme vyrazili do Lelí's Cupcakes.