pondělí 28. října 2013

Spokojený strávník



Nedávno jsem psala, že Erwín odmítal přes oběd jíst. Pečlivě jsem pročetla vaše komentáře a prostudovala několik článků a došla k závěru, že je to úplně normální a na zdraví ho to neohrozí. Pokud se vám to s děťátkem, kterému je baj vočko 8 až10 měsíců taky přihodí, tady je pár tipů, které vám pomůžou toto období překonat.

Nejdřív vás chci ještě jednou ubezpečit, že je to v tomhle věku úplně normální. Dítě se osamostatňuje a je možné, že už by se rádo krmilo samo. Zkuste mu podávat jídlo nakrájené na kousky, které si může strkat do pusy samo. Erwín už takhle několik měsíců jí třeba uvařenou mrkev, banán nebo chleba. Jelikož si ale s jídlem docela hraje, nebo ho spíš objevuje a testuje, přeci jenom mám snahu mu udělat jeden chod, který podávám lžičkou. A u něj jsem právě narážela na odpor. Jak ale radil jeden článek, může pomoct, že dítěti dáte do ruky vlastní lžičku. U nás to zabralo. Erwín se soustředí na šermování lžící a otvírá poslušně pusu. Zároveň mu ukazuju, jak tou lžící bude jíst jednou sám. V přestávkách si žužlá mrkev, nebo křupku, aby měl pocit samostatnosti. Tuhle dobu hbitě využiju k tomu, že do sebe taky šoupnu pár soust. Baví mě, že už takhle můžeme jídat spolu.

Další variantou je, že už možná dítěti nechutná rozmixované mdlé miminkovské jídlo. Platí předchozí rada. A zkušená máma Tereza v komentářích radila zkusit už jídlo ochutit. Některé bylinky a koření už v tomhle věku děti můžou. Samozřejmě s mírou. Je taky možné, že krmíte dítě příliš často a je na čase jedno jídlo ubrat. To se v průběhu prvního roku stane několikrát. A tentokrát to byl i náš případ. Spojila jsem krmení v 11:00 a ve 13:00, které do té doby Erwín vyžadoval. Obědváme teď společně kolem poledne. 

Vzhledem k věku ale vaše ratolest možná jenom zkouší svoje a vaše hranice. Nebojte se, pokud vynechá jedno jídlo denně, hlady neumře. Do jídla ho nenuťte. Pokud by ale odmítání trvalo dlouho, poraďte se s doktorem. Možná mu některé potraviny nedělají dobře, nebo dokonce vyvolávají alergii. K nechutenství může také přispívat růst zubů, nemoc nebo únava. Pamatujte, že v prvním roce je pro děti stále největším zdrojem živin mléko – ať už mateřské nebo umělé - takže žádný strach, na kurděje a podvýživu nezhyne a vy kvůli občasných neúspěchům v krmení nemusíte mít výčitky svědomí!


8 komentářů:

  1. Jojo, taky jsme tak na tom byli s první dcerkou, když byla v tomhle věku. Oběd končil hlavně na zemi a dost mě to deprimovalo. Člověk se s tím vaří a ona to pak nežere... :). Jedla pak prostě až svačinu. Zajímavý je, že druhé dítě jedlo všechno vždycky, žádné problémy. A slyšela jsem to od víc lidí, že další děti jedí líp. Asi to odkoukají od staršího sourozence, nebo nevím :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Erwínovi už naštěstí zase šmakuje.
      S těmi sourozenci je to zajímavá teorie. Ale asi záleží i na povaze dětí. Některé tolik jíst nepotřebují nebo nechtějí a do jiných to padá jak do popelnice...

      Vymazat
  2. pěkná knihovna:-)
    zdravíme mladého pána.-)

    OdpovědětVymazat
  3. Hezky sepsane, muzu jen se vsim souhlasit ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! Prostudovala jsem nespočet článků, tak jsem si říkala, že se ten sumář pak bude třeba někomu hodit. Nebo se k němu vrátím sama s druhým dítětem. :)

      Vymazat
  4. První dítě bylo absolutně bezproblémové ve všem včetně jídla a nemá s tím problém ani teď. Ovšem to druhé .... no ve 2,5 letech měl necelých 13 kg a prostě nejí. Ovšem já to respektuji, protože zastávám názor, že nad plným talířem ještě nikdo hlady neumřel a až bude mít hlad, tak se prostě nají. A funguje to, ovšem moc často to není :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Některé děti holt potřebují jídla míň. Taky si myslím, že to nemá cenu lámat přes koleno.

      Vymazat