Tři roky spolu

Minulý týden jsme s Typoškou slavili třetí výročí od společného oběda, po kterém to všechno začalo. Typoška nám k výročí dělá krásné fotoknihy. Listovali jsme novým přírůstkem, vzpomínali a moc se při tom nasmáli. Tady je malá rekapitulace toho, co jsme spolu za tu dobu zažili.

Jedna z našich prvních společných fotek je ze Silvestra v Českém Krumlově. Tančili jsme až do rána a slíbili si, že se na apríla sestěhujem.

Na moje hranaté narozeniny jsme vyrazili do Kodaně. Tou dobou byla za nejlepší restauraci světa považována místní Noma a mě přišlo jako velký úlet se tam na oslavu vypravit. Typoška souhlasil a (nejen) tím si získal mé srdce. Vedle nás seděla Kirsten Dunst, kterou bavily ředkvičky v jedlé hlíně a brambory se škraloupen stejně jako nás.

Bydleli jsme v hostelu a do restaurace šli pěšky, protože na taxíka už jaksi nezbyly finance. Novou obuv jsme ale protáhli po celém městě a zjistili, že sdílíme vášeň pro designová muzea a vysedávání v neméně designových kavárnách.

První rok jsme vůbec hodně cestovali. Kutná Hora, Klatovy, Beroun a Sv. Jan pod Skalou, Srní, Žatec, Počernice, Berlín... a Tunis, kam jsme se vydali na masňáckou - ale nutnou - odpočívací dovolenou.

Při prvním výročí mě Typoška požádal o ruku a pak už to šlo rychle. Tohle je naše oblíbená fotka z civilní svatby.



Následovala hostina v Kidó, o které už jsem psala.


Druhá svatba - tentokrát sice hraná, ale se vší parádou.

Svatební cesta ve Svaté zemi.

Erwín v břiše.

 Erwín v megabřiše.

Dál už to znáte... třetí rok je hlavně o Erwínovi a vší té radosti, co mezi nás přinesl.