ILUSTROVANÉ KALENDÁŘE / VÍTĚZKY

Soutěž o kalednáře s krásnými ilustracemi Andrey Tachezy a Petry Cífkové skončila. Vylosovala jsem následují výherkyně, kterým s radostí tyhle skvosty pošlu:

Krásný kalendář / Žebříček
Psí kalendář / Kateřina Šikýřová
Rodinný kalendář / 2771979petr
Kočičí kalendář / Simoneta K

Moc všem gratuluju! Brzy ode mě uslyšíte.

The Best of Last Week #4

Nedávno se mi do ruky dostalo starší číslo Kinfolku, ve kterém mě zaujal článek Protecting Saturday. S chutí jsem si ho samozřejmě přečetla i proto, že se doma snažíme o praktikování šabatu. Učení rabíni by asi nad naší snahou akorát tak povytáhli obočí, ale za mě se každá snaha počítá. Každý pátek společně zasedneme k šábesovému stolu, požehnáme svíčkám, challe a vínu, popřejeme si (a v duchu i všem, co známe) hezký šábes a máme čas se v klidu najíst a popovídat. Erwín se na to těší už několik dní dopředu a my vlastně taky. Věnovat se pak celou sobotu předpisovému odpočinku, který zahrnuje návštěvu synagogy, pojídání slavnostních jídel, ale i spoustu omezení, jsme se (zatím) ještě nedopracovali. Snažíme se ale být spolu a pořádně si to užít. Kromě tohoto článku mě ale zaujala i spousta světských radostí a radovánek. A moc ráda se o ně s vámi podělím.

Výlet do zookoutku Malá Chuchle

Doufám, že jste si včerejší den volna užili! My jsme podcenili plánování a teprve ráno začali spřádat plány, co vlastně podniknem. Naštěstí nám doma pořád visí letní seznam nápadů na zajímavé a zábavné aktivity. Společně jsme ho prošli a zvolili výlet do malé lesní zoo v Chuchelském háji. Příjemnou cestu lesem a následnou prohlídku klecí a výběhů se zvířaty, vám můžu s klidným svědomím náramně doporučit! 

SKLO VS. PLAST / MALÁ GIVEAWAY MAM

Už jsem tu zmiňovala, že chci být u kupování věcí pro Adélku obezřetnější a zaměřit se co nejvíc na ekologické a lokální výrobky. Zatím jsem jí toho moc nekoupila. Miminkovské oblečení hodně podědí po Erwínovi a několika holčičkách v okolí. Pár drobných hraček už jsem jí pořídila, ale taky si bude hrát hlavně s těmi, co už máme. Na Pinterestu mám tajnou nástěnku s tipy na ekologickou a bio kosmetiku i plenky, které chci vyzkoušet, ale nejdřív si na ně doma musím udělat místo. A pak zbývá krmení. S Erwínem jsem používala klasické plastové lahvičky. O existenci těch skleněných jsem sice věděla, ale nějak jsem si je představovala podobné těm, které používaly naše mámy - těžké a nekompatibilní s různými druhy saviček. Z omylu mě příjemně vyvedly skleněné lahvičky MAM Feel Good. Kromě toho, že se mi moc líbí, nepřijdou mi o mnoho těžší něž ty plastové (i když to prověří až praxe), jsou vyráběné v Čechách! Sklo je navíc oproti plastu ekologičtější. Lépe se recykluje, ale tím, že se neopotřebuje tak jako plast, lahvičku můžete časem zase poslat dál. Na výběr je ze dvou velikostí ve třech různých barvách. Jednu malou už mám a chystám se dokoupit další. Pokud vás skleněné lahvičky Feel Good zaujaly, můžete teď na zkoušku u mě jednu vyhrát. Podmínky jsou jednoduché a já budu ráda, když vám nebo někomu ve vašem okolí pomůžu udělat krok k ekologičtějšímu krmení! (A pokud už se skleněnými lahvičkami máte zkušenost, budu ráda, když se o ni v komentářích podělíte.)

Podmínky soutěže:

1. Podívejte se na stránky MAM a napište mi, která velikost a barva by vám udělala největší radost + zanechte na sebe kontakt. Pokud vám nefunguje vkládání komentářů, což se občas stává, a já bohužel neumím tuto vadu odstranit, napište mi mail nebo vzkaz na FB a já vás do slosování přidám.
2. Mít lajknutý FB mého blogu + uděláte mi radost, když budete sledovat i můj Instagram
3. Pokud chcete být do slosování zařazeni několikrát, sdílejte článek po svých kanálech. Napište mi prosím vás do komentářů, kolikrát a kde jste soutěž sdíleli.  

Soutěž ukončím o půlnoci 12. listopadu. Vítěze vylosuji přes Random a vyhlásím na blogu druhý den. Tak hodně štěstí! 

Sto padesát jedna týdnů & mimi pomelo (30tt)

Erwínovi je 151 týdnů. Pro velký páteční úspěch rýmů z knížky, Nastupovat, jedeme!, jsem se rozhodla ho vyfotit právě s ní. Rýmy jsou to fakt veselé a jednoduché a pomalu se v naší domácnosti zabydlují. Dalším velkým mezníkem v Erwínově životě je, že už nejezdíme do školky kočárkem, sundali jsme mříž z jeho postýlky a nechali ho párkrát spát v naší posteli. Ve školce ho včera chválili, že spal odpoledne "bez dudánku" a tak to hnedka zčerstva zkusil i doma a spal jak dudek i bez něj. Ještě odbourat noční plínku a všechny vytyčené mezníky tříleťáka budou splněny! (Vím, vím, některé jsme oddalovali jen kvůli svému pohodlí, ale i tak je to pokrok.) Mimino se mezitím přehouplo do 30. týdne a měří už asi 27 cm a váží asi 1,3 kilo. Takové pomelo. Jeho dýchací pohyby jsou rytmické (na rozdíl od těch mých, ty bych spíš nazvala funivé) a jeho kostra je stále pevnější. Kostní dřen plodu převzala krvetvorbu, červené krvinky se tak netvoří v játrech ale v kostní dřeni. Kosti zesilují a kostnatí, dozrávají svaly, plíce i mozek. Sílí vlásky a rostou nehty. Pomalu sice mizí lanugo - prvotní ochlupení, ale nějaké určitě do porodu zbude. Erwínek měl třeba po narození dlouho srandovně chlupatá ramínka. Já pravidelně zaznamenávám kopance a vlnění a při chůzi a stání občas už i docela bolestivý tlak v podbřišku. A pořád bych nejraději spala 15 hodin denně!

Nápadité ekologické hračky

Při hledání hraček s tématem Noemovi archy, o kterých jsem psala tady, jsem narazila na tuhle krásnou balanční loďku. Hned jsem ji pro nás s Erwínem pořídila. Baví mě totiž hračky, které rozvíjí dětskou fantazii a mají více než jedno využití. S Erwínem si zatím jenom hrajeme se zvířátky, trénujeme úchop přiloženou dřevěnou pinzetou nebo cvičíme barvy pomocí kostky. Časem si ale můžeme zvířátka na loďku stavět podle přiložených pravidel. V krabici s hračkou přišel i leták o výrobci, který hlásal, že Plan Toys je ekologická a udržitelná značka. A protože se těmito přednostmi poslední dobou ohání kde kdo, trochu jsem si firmu proťukla. Ukázalo se, že opravdu patří k průkopníkům ve výrobě ekologických hraček. V roce 1981 ji založil Vitool Viraponsavan, který vyrostl na jihu Thajska v oblasti kaučukové těžby. Přišlo mu líto, že když se kaučukovníky těžbou vyčerpají, pokácí se a spálí. A protože jejich dřevo není vhodné jako stavební materiál, rozhodl se, že z něj bude dělat hračky. Ty jsou nejen nápadité, ale i absolutně zdravotně nezávadné. K jejich výrobě se totiž používá lepidlo bez formaldehydů a barvy na vodní bázi. Ze stromů, které by jinak přišly vniveč, využije každou část. Co nejde zpracovat na hračky, promění v biomasu, kterou pohání svoji továrnu a okolní obydlí. Samozřejmě dbá i na to, aby byli jeho zaměstnanci dobře zaplaceni, za což získal příslušný certifikát. Takže lidumil se smyslem pro odpovědnost k přírodě, který oplývá dobrým vkusem (kromě továrny na hračky založil i architektonické a designérské studio)! Prostě mě dlouho žádný výrobce hraček takhle nenadchl a tak jsem se s vámi chtěla o tu novinu podělit. A vybrala jsem pro vás i několik svých favoritů.

The Best of Last Week #3

Minulý týden jsem byla pozvaná na několik parádních oslav! A k tomu nasbírala dalších pár tipů - včetně toho co podniknout o víkendu. Užijte si ho!

Podzimní styl pro celou rodinu

Nevím, jak je to u vás, ale my se občas na sebe před odchodem z domova podíváme a zjistíme, že jsme oblečení v dost podobném duchu - třeba kombinace tmavomodré džíny, pruhované tričko a tenisky je dost populární. Jeden z nás se pak jde většinou převléct, abychom nevypadali, že jsme se společně prokopali ven z Alcatrazu. Pokud nejsme oblečení úplně identicky, vlastně se mi líbí, že jsme jako rodinka barevně sladění. Za pár měsíců se k nám přidá ještě malá holčička, která vzhledem k tomu, že spoustu věcí podědí po Erwínovi, do našeho rodinného vizuálu krásně zapadne. A já si už začínám malovat, jak bude vypadat náš příští podzim...

TO CHCI! / DOVOLENÁ!!!

Klidně můžu začít stříhat metr, protože moje "dovolená" začne už za 3 týdny! Ty uvozovky jsou opravdu nutné, to mi každý, kdo mateřskou zažil, potvrdí. Na to mezidobí mezi koncem jedné povinnosti a začátkem té další se ale moc těším a doufám, že mi Adélka dovolí ten čas co nejsmysluplněji využít. Mám v plánu co nejvíc opečovávat Erwína jedináčka, strávit aspoň jeden dva večery s Typoškou osamotě, konečně pořídit výbavu pro Adélku, připravit se na chanuku a oslavu Erwínových třetích narozenin, přečíst si knížku Sourozenci bez rivality, načerpat co nejvíc kulturních zážitků, sníst co nejvíc obědů a večeří s (bez)dětnými přáteli, vysmýčit dům, předběžně navrhnout budoucí dětský pokojíček, dotáhnout několik blogových článků a taky trochu relaxovat! Prostě se co nejlíp fyzicky i psychicky připravit na tu velkou změnu, která nás začátkem roku čeká!

Sto padesát týdnů & mimi dýně hokaido

Erwínovi je 150!!! Objevil pod skříňkou krabici, ve které jsem měla schované knížky. Když jsme jí ale otevřeli, ukázalo se, že tam je úplně něco jiného. Poklad! Kromě jiného jsme v ní objevili Erwínova prvního sloníka od tatínka, pěnová písmenka a létající talíř, který jsem hledala celé léto. Radost to byla veliká! Chodí teď s písmenky a ptá se, jaké z nich to je. A když už jsme u jeho mluvení, začal používat pár slov, které nejsou pro děti jeho věku úplně vhodné. Dokonce i jedna teta ve školce mi s lehce zvednutým obočím hlásila, že začal používat sprostá slova. Ehm, to dopr... má ze školkové akce v suce, kde se sčuchnul se staršími dětmi, a vole holt pochytil od dědy. Snažíme se mu vysvětlit, že by se tahle slova neměla říkat a i když občas ulítnou i dospělým, měli bychom se jim snažit vyhnout. Jenže od té doby, kdy je začal používat, mi taky občas ujedou. Třeba když jsem při přípravě šábesové večeře místo vína podlila rybu ouzem... Spíš se to ale snažím přejít a doufám, že ho bez vzbuzení pozornosti, přestanou bavit. Jinak je ale úžasnej (i když občas nás taky umí pěkně pozlobit). Obzvlášť si užíváme pozornost, kterou věnuje "tomu našemu miminu," o kterém teď všude hlásí, že: "Je to kluk a bude se jmenovat holka". (Dřív to byla holka, co se bude jmenovat ségra.) Při odchodu do školky trvá na tom, že dá na rozloučenou pusu mě a pak miminu. K tomu samému pak pobízí i Typošku. Cestou pak mudruje, že se o mimino bude starat a že když bude brečet, dá mu dudlík. To už ho za odměnu několikrát koplo, což u něj vždycky vzbudí veselé výskání a poskakování. A mě kope stále s menšími přestávkami taky. Občas si i škytne, což už taky zřetelně cítím. A aby ne, ve 29. týdnech má od temene po zadeček asi 26 centimetrů a váží kolem 1,25 kilogramu, což odpovídá další dýni v pořadí - tentokrát jsem použila hokaido od dědy ze zahrádky. Přesnější údaje budeme vědět začátkem listopadu, kdy půjdu na přeměřovací kontrolu. Na té poslední jsem se ale dozvěděla, že už se Adélka poslušně přetočila a plave si to u mě hlavou dolů. Já pořád bojuju s únavou a teď i s chutěmi na mlíko. A taky s tím, že sotva vstanu ze záchodu, už se mi chce zase čůrat...

Návštěva (nedoceněného) Zemědělského muzea & výstava Les

Vzhledem k víkendovému počasí jsme zahájili muzejní sezónu. Už v létě jsem měla v merku návštěvu několika expozic a výstav, ale nakonec mi bylo líto se před sluníčkem schovávat do potemnělých výstavních sálů. Tohle dilema nám odpadlo a my se vydali do Národního zemědělského muzea na Letné. Erwína jsem nalákala na traktory a Typošku na výstavu Les.

The Best of Last Week #2

Stejně jako minulý týden mě nakonec zaujalo víc věcí, než jsem čekala a já díky tomu dostávám pocit, že jsem vlastně docela akční a sečtělá matka.

ILUSTROVANÉ KALENDÁŘE / GIVEAWAY

Konec roku se kvapem blíží a je čas se poohlídnout po novém kalendáři. Abych vám to hledání usnadnila, připravila jsem si pro vás tip na krásné a praktické autorské kalendáře a k tomu i šanci některý z nich vyhrát. I když většině z vás nemusím tyhle krásné ilustrované kalendáře představovat. Už několik let se totiž díky nim v mnoha domácnostech můžete kochat nostalgicky zasněnými ilustracemi Andrey Tachezy a hravými obrázky Petry Cífkové. A to hned v několika provedeních - nově třeba i jedním se jmény lidskými i psími. Na celou nabídku se můžete podívat tady. A až se pokocháte, zkuste si jeden vyhrát! Do soutěže jsem vybrala čtyři – Krásný, Psí, Domácí rodinný a Kočičí. Podmínky jsou úplně jednoduché, tak neváhejte a zkuste svoje štěstí!

Podmínky soutěže:

1. Napsat mi do komentáře, který z nich by vám udělal největší radost + zanechat svůj kontakt
2. Mít lajknutý FB mého blogu + uděláte mi radost, když budete sledovat i můj Instagram
3. Pokud chcete být do slosování zařazeni několikrát, sdílejte článek po svých kanálech. Napište mi prosím vás do komentářů, kolikrát a kde jste soutěž sdíleli a já vám přidělím několik soutěžních lístečků.

Soutěž ukončím o půlnoci 29. října. Vítěze s Erwínem ručně vylosujeme a vyhlásím na blogu druhý den. Tak hurá do toho, budu vám držet palce!

Další zahradnická sezóna skončila...

Minulý víkend byli Typoška s Erwínem sklidit náš záhonek na Prazelenině a naposledy si připít na konec zahradnické sezóny do místní maringotky. Erwín se ještě naposledy pošťoural v hlíně a prohlásil, že je smutnej, že zahrádka končí... Letos si to tu totiž opravdu užil. Potkal nového kámoše Kryštůfka, zařádil si s Pepou a dalšími členy dětské smečky, která se tu pravidelně scházela, najezdil (kilo)metry na svém kole i dalších vozítkách, která tu měl k dispozici, spořádal kvanta tyčinek a piškotů pro psy a vypil litry vynikajícího jablečného moštu. K tomu ozobával naše jahody a pomáhal sklízet i další výpěstky našeho skromného záhonku.

TO CHCI! / NOEMOVA ARCHA

Tenhle týden si u Erwína ve školce povídali o Noemově arše, což je vzhledem k tomu, jaké je venku počasí, docela příhodné. Napadlo mě se podívat po hračkách s tématem potopy světa a záchrany zvířátek. Sama jsem doma jako malá měla Noemovské puzzle od UNICEFu a byla jsem jím naprosto fascinovaná. Při svém pátrání jsem našla pár hraček, které se mi opravdu líbí. Třeba loďku se zvířátky z úvodní fotky, mají v nabídce v Bella Rose. (Bohužel teď ale není k mání.)

Sto čtyřicet devět týdnů & mimi dýně muškátová

Erwín miluje všechno, co má kola. Poslední dobou několik jeho kámošů slavilo narozeniny a on by je teď chtěl mít taky a dostat nějaký veliký auto. Třeba hasicí. Nebo motorku. Na narozeniny si ale bude muset ještě chvilku počkat, tak jsem zatím vyndala knížku / leporelo Fire Truck od Petra Síse, která zatím jeho hasičské choutky uhasila. Jinak se v jeho životě za poslední týden neudálo nic zásadního. O víkendu jsme taky nic moc nepodnilkli. V sobotu jsem byla na bazaru v Nudném otci a tak byl s Erwínem Typoška. V neděli jsem s ním šla na dětské hřiště s kamarádem Martinem a jeho Lukym, o kterém pak Erwín prohlásil: "Já toho Lukyho zbožňuju, já ho asi sním." (Něco v tom duchu mu totiž často říkám já. Jen to v té třetí osobě vyznělo trochu komicky...) Mimino zase o pididínek vyrostlo a mělo by teď mít kolem 25 cm a vážit přibližně 1,1 kila, což odpovídá třeba muškátové dýni. Teď už se bude celkem svižně zakulacovat a za finální trimestr mě prý čeká váhový přírůstek asi 5 kilogramů, z čehož tři nabere mimino. Za poslední měsíc mi taky asi tak o 4 cenťáky poporostla děloha, která mě už slušně tlačí na žebra, plíce a žaludek. Poslední dobou jsem tedy trochu dýchavičná, ospalá a po obědě už často nemám kapacitu na další jídlo. Zatím jsem do sebe vždycky ještě něco vpravila, protože jíst jenom dvakrát za den mi přijde málo, ale už ten pupek prostě není žádná legrace. A bude hůř. A pak porod. A pak ty noci... No, raději na to ještě nechci moc myslet a užívám si, jak to je.

Mých sedm knih / Tag

Po Instagramu teď putuje tag s názvem Mých sedm knih, který má na svědomí knihkupectví Martinus. Nominovala mě na něj Jana - autorka Janinyblog. A když už jsem se s tím sepisovala, tak to šoupnu i sem. Hezké počtení a budu ráda za vaše knižní tipy!

Rodinný portrét 2015

Rok se s rokem sešel a nastal čas na další rodinný portrét, který si necháváme na památku kolem židovského nového roku fotit. Letos jsme si k tomu vybrali Kinského zahradu. To se zpočátku ukázalo jako logisticky trochu náročné. Zahrada má úctyhodných 17 hektarů a bez jasného místa srazu jsme se v klikatých stezkách bez jasných orientačních bodů trochu hůře hledali... Ono se totiž "Hele, já nad sebou vidím nějakou ohořelou zříceninu. Ne počkej, to je jenom břečťan." za jasný orientační bod opravdu považovat nedá... Nakonec to ale dobře dopadlo, našli jsme se, strávili spolu příjemné odpoledne, z kterého máme báječnou sbírku fotek! 

The Best of Last Week #1

Rozhodla jsem se obnovit rubriku The Best of... Často totiž narazím na zajímavý článek, místo či výrobek, nebo mě prostě jenom něco potěší a chtěla bych si to uchovat v paměti. Mám sice Pinterest, ale tam se taky nedá uložit všechno. A v mojí hlavě už vůbec ne... Uvidíme, jestli bude rubrika pravidelná nebo ne. No a než začnu, musím se pochlubit naším prvním kaštanovým jelínkem, kterého jsme si s Erwínem po procházce ve Stromovce vyrobili. Není vůbec dokonalý, ale je náš! Tak a co mě tedy kromě něj za poslední týden zaujalo?

Vzpomínka na Sukot

Svátky skončily. Sice bylo občas náročné skloubit slavení a zavřenou školku s prací a blogem, ale na druhou stranu jsme měli spoustu času si sebe navzájem užít. A jako vzpomínka nám zbyla i tahle vtipná fotka ze školkové suky, kde si děti mohly zatřást lulavem a ošahat etrog. Erwín na ní vypadá jako malý gangster, co si myslí: "Naval sem ten lulav!", zatímco si ho jeho kamarád Ari náramně užívá. Ale nebojte, taky se na něj dostalo! 

TO CHCI! / PRETTY

Být takhle pěkná bych brala! Co vy?

Sto čtyřicet osm týdnů & mimi dýně máslová

Erwín s "tím naším miminem" a leporelem O perníkové chaloupce, která teď u něj docela frčí. Ostatně my mu skoro každé čištění zubů vyhrožujeme, že když to nebude dělat pořádně, skončí jako ta jednozubá ježiba z téhle knížky. On nám zase hrozí strčením do pece, když se mu něco nelíbí... Jinak si taky oblíbil fiktivní telefonování rukou. Vedeme už docela dlouhé konverzace o tom, že jede do Žatce, k nám na návštěvu, pracuje, aby měl peníze na sušenky, nebo že nám veze balík. V opravdovém telefonování je zatím ještě skoupý a spíš vždycky jenom něco špitne, ale i tak je na mluvení šikula. Třeba jsem si nedávno všimla, že už s přehledem skloňuje zájmena (máme ho rádi, má tě rád, sním ji). Při usínání si taky nechává vyjmenovávat, jak se co řekne anglicky. Jazyky ho prostě zajímají, jdou mu a baví ho, což je určitě něco, co rádi podpoříme. Ve školce se teď začal učit hebrejsky. Nepředstavujte si ale nic ambiciózního, spíš se učí slova, která nějak souvisí s denní dobou (ráno třeba někdy říká "Boker tov.") nebo svátků (ví, že "roš" je hlava). Zatím mu ještě se svými zbytkovými znalostmi stačím, ale i tak je zvláštní, že se tak malé dítě začíná učit něco, co už jeho rodiče moc neovládají... Naštěstí jsme pro něj zatím ještě dokonalí. O mě třeba nedávno prohlásil, že jsem "jeho královna." Ještě teď mě z toho hřeje u srdce... S miminem jsem se ve 27. týdnu dostala s velikostí přibližně 24 cm a vahou kolem jednoho kila do oblasti dýní a melounů! Uff, brzy mi skončí druhý trimestr a čeká nás už jen cílová rovinka, která snad bude zakončena bez větších obtíží kolem Silvestra. (Plánuju si porodit během oslav Nového roku. Bylo by ideální, kdyby na mě kvůli slavení na sesterně zapomněli a já si porod mohla odbýt v klidu a o osamotě. Pak bych se tam jen dopotácela a poprosila o nůžky, aby mi přestřihli tu šňůru...) Poslední dobou mě zmáhá únava a tak mám tendenci pořád něco jíst. Začíná se to projevovat i na mé váze, jejíž přírůstek se zatím řídil podle mých předsevzetí. Teď se to začíná vymykat, tak uvidíme, kolik kil navíc to nakonec bude. Co se dá ale dělat, Adélka už je holt docela macek a žádá si svoje. A aby ne, výživu potřebuje k vývoji mozku, který už musí vykazovat nějakou tu aktivitu, a očí, kterým se vytváří sítnice a už se jimi dokonce občas podívá na svět. Když bych si zasvítila na břicho, prý už by na to mohla reagovat. Možná to s Erwíňákem vyzkoušíme. Zatím jí "prdí do domečku" (prdí mi na břicho), čemuž se pak náramně směje a mimino se z toho většinou taky probudí. Poprvé ho tak i koplo. I když jenom malinko...

(Ne)těhotenské šaty z COS

Poslední ze série fotek od Niky. Tentokrát jsem si vybrala šaty, které jsem si koupila na víkendové výpravě v Berlíně v obchodě COS, o kterém moje kamarádka prohláslila, že mi je snad vymyšlený na míru. Možná si je z toho článku pamatujete. Už tenkrát jsem věděla, že jsem těhotná a šaty jsem si kupovala s tím, že v nich je na bříško dost prostoru. A zatím se náramně osvědčily! V době ranného těhotenství nás a Adélkou pěkně kryly a nerozradily. Těď se do nich zase pohodlně vejde. A při focení ve Vojanových sadech nás přišla omrknout i pávice...

DÁRKOVÝ SET MAM / VÍTĚZKA!

Tentokrát přinesla 13 štěstí Janě J, která tímto vyhrává DÁRKOVÝ SET PRO NOVOROZENCE MAM, který mi do soutěže věnovalo Feedo. Jano, ozvu se ti mailem a vám ostatním moc děkuju za zajímavé komentáře ohledně kojení!